Harry Potter: Kornelius Popletal a Neville Chamberlain měli něco společného. Jejich selhání zapříčinilo vzestup zla

Harry Potter: Kornelius Popletal a Neville Chamberlain měli něco společného. Jejich selhání zapříčinilo vzestup zla 3 obrázky v galerii
Neville Chamberlain a Kornelius Popletal | Foto: Warner Bros. Pictures
Kornelius Popletal, ministr kouzel čarodějného světa Harryho Pottera, a Neville Chamberlain, premiér Spojeného království, toho mají mnoho společného. A nejsou to žádné chvályhodné věci. Oba dva muže spojuje politické selhání, které mělo za následek rychlejší vzestup dvou velkým zel. Jednoho fiktivního, druhého skutečného.

Oba muži byli zodpovědní za fungování svých zemí. A oba dva muži se během své vlády museli střetnout s jednou z největších hrozeb všech dob. Pro Popletala to byl Voldemort, pro Chamberlaina zase Adolf Hitler. Voldemort a Hitler byli ukázkou velice mocného a nebezpečného zla, proti kterému se nutně muselo něco udělat, jinak by to mohlo mít katastrofální následky. Muselo se jednat rychle a důkladně, protože zlo bylo neustále v pohybu, získávalo stále více a více síly, přičemž bylo důležité, aby se mu co nejdřív zatnul tipec. Popletal a Chamberlain jsou ale oba ukázkou politického selhání ve formě přílišné racionalizace, zlehčování, zrady a ignorace, což mělo za následek jen to, že to zlo se k moci dostalo o něco rychleji.

Neville Chamberlain

Neville Chamberlain si třese rukou s Hitlerem | Foto: Associated Press

Začneme Chamberlainem. Velkým zastáncem appeasementu, který věřil, že usilovnou diplomacií se může Británie vyhnout vojenskému střetu. A to i za cenu vydání cizího státu do rukou agresora. Ve Spojeném království ho moc neřeší, u nás v Česku je na něj ale pohlíženo jednoznačně negativně. A to po právu. Chamberlain byl jeden z představitelů evropských mocností, které na konci září odsouhlasily Mnichovskou dohodu, kvůli které muselo Československo odstoupit svoje pohraniční území Hitlerovu Německu. Mír to ale samozřejmě nepřineslo, Německo jen ještě více posilnilo, nakonec zabralo i celé Československo, přičemž si pak začalo brousit zuby i na Polsko. Problém byl v tom, že znaky Hitlerovy agresivity byly zcela zřetelné ještě před Mnichovem. Bylo jasné, že Hitler je chlap, na kterého se musí tvrdě. Že se nespokojí pouze s předáním nějakého pohraničí. A Chamberlaina a jeho vládu na to mnozí upozorňovali, naléhali na něj, aby podnikl vojenská opatření, protože Hitler je daleko větší hrozba, než se domnívá. Chamberlain se však za každou cenu chtěl vyhnout dalšímu vojenskému střetu, že svou pasivitou paradoxně nechal Hitlerův vliv růst dál. Obětoval mu demokratickou a vyspělou zemi, jen aby ta jeho mohla dál vzkvétat. Svou politikou tak uspíšil vzestup zla, které bylo zodpovědné za ztrátu desítek milionů životů. Byl tak zaslepený svou touhou vyhnout se další velké válce, že vůbec nerozeznal, s jakým druhem člověka vlastně jedná. Jeho politika vůči Hitlerově nátlaku tak zůstane symbolem slabošského postupu demokracie proti neúprosné diktatuře.

Kornelius Popletal

Kornelius Popletal | Foto: Warner Bros. Pictures

A nyní k postavě, která byla Chamberlainem inspirována. Ve filmech je nám postava představena už v Tajemné komnatě (2002), tehdy se ještě zdálo, že by to mohl být fajn chlapík, ale v pozdější fázi příběhu to s ním začalo jít z kopce. Kornelius Popletal byl dlouho ministrem kouzel v době míru a prosperity. Pak ale došlo na události v Ohnivém poháru (2005), během kterých se Lord Voldemort vrátil v plné síle. A tak Albus Brumbál, muž, ke kterému Popletal často chodil pro radu, na ministra začal naléhat, aby podnikl opatření, která by zabránila Voldemortově vzestupu k moci. Popletal ale odmítal uvěřit tomu, že by se Voldemort vrátil. Ta představa ho natolik děsila, že se rozhodl umlčet každého, kdo by to veřejně prohlašoval. Sám přitom určitě moc dobře věděl, že Brumbál má pravděpodobně pravdu, ale nechtěl si to připustit. A tak došlo na bolestivé události, které představil pátý díl potterovské ságy, povedený Fénixův řád (2006). Popletal začal věci racionalizovat, zlehčovat, nebral varování svých spojenců vážně. Dokonce i zdiskreditoval svého přítele Brumbála, aby ho mohl umlčet. Média v kouzelnickém světě psala záměrně proti řediteli Bradavic a chlapci s jizvou na čele, kterého se Popletal pokusil neprávem vyloučit ze školy, i přestože k němu v minulosti choval sympatie. Jeho pasivní politika tak hrála Voldemortovi do karet. Mohl dál verbovat a sbírat síly, ovšem s daleko větší rychlostí, protože věděl, že jejich nepřátelé jsou oslabeni vládou, kterou se chystal sesadit. Zatímco Chamberlainovo selhání spočívalo ve zlehčování, Popletalovo selhání spočívalo v ignoraci. V obou případech také hrála role zrada a osobní pohodlí na úkor jiných.

Když oba páni politici poznali, že hrozby, proti kterým museli čelit, jim krapet přerostly přes hlavu, bylo už na nějaké razantní řešení pozdě. Oba tak museli na začátku války ze své pozice odstoupit, protože se prokázali jako nekompetentní. Svým (ne)konáním vydláždili cestu zlu, se kterým se mělo začít bojovat co nejdříve. Sama spisovatelka Rowlingová prohlásila, že činy Popletala byly inspirovány postoji Nevilla Chamberlaina. Ta paralela je tak v mnohém neskutečně přesná. Oba muži jsou tak odstrašujícím příkladem pro ty, kteří neberou prudce narůstající hrozby příliš vážně, případně pro ty, kteří nemají odvahu konat.

Neboď jak jednou řekl sám Brumbál, který by mohl být brán za takovou obdobu Churchilla: "Brzy přijde čas, kdy budeme všichni muset volit mezi tím, co je správné, a co je snadné.

Ankety
Půjdete do kina na Dunu?
Určitě, nemůžu se dočkat!
Ne, sci-fi mě nezajímají
Do kina nechodím, na filmy koukám jen doma
Co je to Duna?
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist