Recenze: Milada - významná československá politička jde na popravu. Jak to ustál režisér Mrnka?

Recenze: Milada - významná československá politička jde na popravu. Jak to ustál režisér Mrnka? 11 obrázků v galerii
Debutující režisér David Mrnka uvedl do kin životopisný snímek o političce, právničce a bojovnici za lidská práva Miladě Horákové. Oběť vykonstruovaného komunistického monstrprocesu tak má po 67 letech od své smrti celovečerní film, na jehož vzniku asistovala její jediná dcera, Jana Kánská. Vybočuje Milada (2017) z řady nedávno uvedených snímků, které se taktéž věnovaly našim moderním dějinám?
Milada

Ano i ne, v tom dobrém i v tom horším, chtělo by se napsat. David Mrnka si totiž na záda naložil jako svůj první celovečerní režijní počin pořádně těžké břímě, které život a odkaz Milady Horákové představuje. Navíc se kromě režie ujal též psaní scénáře a na vznik filmu poměrně dlouho sháněl finance. Jedná se tedy o autorský snímek, který se na Horákovou nedívá nutně z historického pohledu, ale přibližuje ji divákům v řadě každodenních rodinných situací. Jistě v tom hrála roli též Jana Kánská, dcera Milady Horákové, která autorům zpřístupnila archivy, a na základě rozhovorů s ní Mrnka psal též scénář.

Mrnkova Milada se věnuje rokům 1938-1950, kdy byla Horáková po vykonstruovaném procesu popravena udušením. Ve zkratce se prolétne Hitlerova anexe Sudet, začátek 2. světové války. Dojde na věznění Milady Horákové (Ayelet Zurer) v Terezíně a následnou obhajobu jejích humanitárních aktivit před soudem v Německu. Horáková je zde vyobrazena jako právnička, která se umí sama obhajovat, nebojí se jít do konfrontace. A často to odnáší i její rodina - manžel Bohuslav (Robert Gant), dcera Jana (Karina Rchichev). 

Milada: Teaser

Drama pod povrchem kypí především mezi Miladou a její sestrou Věrou (Vica Kerekes), která se o dceru Janu stará v době, kdy je matka v nacistickém vězení. A pochopitelně sestře vyčítá její nekompromisní přístup, během něhož zapomíná na rodinu. Tento konflikt je ve snímku zmíněn vícekrát a jde o jednu z nejbolestivějších anabází rodiny Horákových.

Milada Horáková: Silná žena, která podstoupila nejvyšší oběť

Režisér Mrnka v Miladě tlumí emoce na minimum, snaží se do více než dvouhodinového filmu dostat co nejvíce událostí, ale často je to na úkor dramaturgie. Nejčastěji je to vidět v opakujících se scénách, kdy Horákovi již po 2. světové válce jezdí do přírody - stále tatáž hudba Aleše Březiny (i když velmi dobrá), stále tytéž pohledy matky k dceři. Kdyby šlo o dramaturgickou gradaci před finálním zatčením, ale z tohoto nekouká nic než kamerová ptačí perspektiva Martina Štrby a protiklad k řadě interiérových scén.

Milada

Možná nebylo od věci natočit Miladu jako mini-sérii, případně třídílný film (podobně jako Hřebejkovo Zahradnictví). David Mrnka získal podporu Netflixu, kde by zřejmě o podobný formát zájem byl. A člověk by se s motivací Milady Horákové seznámil mnohem lépe než z několika ambiciózních výstupů u soudu, v parlamentu a podobně.

Vzhledem k tomu, že Milada počítá s mezinárodní distribucí, byla natáčena v anglickém znění a českým akcentem. Řada recenzentů to odsoudila, já bych ale doporučil právě anglickou verzi s titulky. Například v porovnání s Anthropoidem (2016) to dopadlo o mnoho lépe a mně osobně to při sledování za uši netahalo.

Milada | Foto: Bohemia MP

Je ale škoda, že když se režisér obklopil profesionálním týmem, pozapomněl na dramaturgii a drobné nuance, které by výslednému pocitu ze sledování Milady pomohly. Několik velmi silných scén Milada obsahuje (útěk Bohuslava Horáka z vily, řada výslechů Horákové a finální loučení před popravou), ale nedaří se je nenásilně navléct na celek jako korálek na nit jednoho silného příběhu.

Milada

Vznikl tak film dávající rovnítko mezi fašismus a komunismus, těžící z odkazu odvážné ženy, která podstoupila nejvyšší oběť. Osobně si myslím, že je dobře, že to Mrnka "nehrotil", protože divadelní hra Zítra se bude... (2010) představila finální soudní proces s Horákovou dost sugestivně (až pekelně). Žijící komunisté, kteří Horákové oběť zpochybňují, tak ztrácejí argument ke kritice. Režisér totiž Miladu vyobrazil jako člověka z masa a kostí, který není bez chyb, má rodinu, prožívá emoce, jejichž gradace těsně před filmovým finále působí až transcendentálně. Mrnkovi prostě šlo o to přinést film o ženě, která si to jistě zaslouží. Pro někoho klišoidní heslo "žít v pravdě" tady nabývá rozměrů, co přesáhnou jeden lidský život a osud.

Režisér chce filmem o Miladě Horákové oslavit její život

Škoda, že Mrnka neměl více filmařských zkušeností. Chyběl mu nadhled a spolupracovníci s kritickým myšlením? Každopádně je dobře, že Milada vznikla. Alespoň se o ní, o jejím osudu a významu bude zase více hovořit.

Hodnocení: 60%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

Ankety
Na jaké pokračování zavedené série se nejvíc těšíte?
John Wick: kapitola 4
Shazam 2: Hněv bohů
Creed III
Strážci Galaxie: Volume 3
Rychle a zběsile 10
Spider-Man: Napříč paralelními světy
Transformers: Probuzení monster
Indiana Jones a disk osudu
Mission: Impossible: Odplata – první část
The Marvels
The Equalizer 3
The Expendables 4
Duna: druhá část
Nejnovější články:
Načíst další články