Letní putování po stopách nejoblíbenějších českých pohádek

A začneme hned tou nejoblíbenější z nich –  S čerty nejsou žerty (1985)

Většina pohádky S čerty nejsou žerty se natáčela na dohled od Prahy – na zámku v Průhonicích. Peklo však tvůrci našli hlavně v Českém ráji. Své místo v pohádce tak mají zdejší skalní města, hrad Kost a vesnička Vesec. Kost je mohutný hrad ze 13. století a filmaři tu natáčeli záběry z vězení a zámecké kuchyně. Od hradu můžete po stezce přes údolí Plekánek dojít až k Máchalovu mlýnu v nedaleké Střehomi a ve zmíněné vesnici Vesec se nachází chalupa Petrovy babičky. Tato malebná obec si navíc zahrála i ve snímcích Jára Cimrman ležící, spící (1983) nebo Jak dostat tatínka do polepšovny (1978). Záběry se splašeným kočárem se točily pod Mariánskou vyhlídkou u Hrubé Skály. A legendární vchod do pekla? Ten byste našli na zřícenině hradu Rotštejn nedaleko Turnova. Celý komplex pekla pak představoval areál převážně umělých pískovcových jeskyní Pusté kostely na Českolipsku a Luciferovu kancelář skalní hrad Sloup v Čechách. 

Tři oříšky pro Popelku (1973)

Oblíbená pohádka režiséra Václava Vorlíčka se natáčela v Čechách a v Německu. Statek, na kterém žije Popelka, tvořil vodní hrad Švihov ze 14. století. Jeho jedinečné opevnění z něj udělalo nedobytnou tvrz, kterou se nepodařilo pokořit ani Švédům za třicetileté války. V současné chvíli je jeden z prohlídkových okruhů věnovaný právě Popelce. Jmenuje se Za tajemstvím Popelčina střevíčku a je určený hlavně dětem, které při jeho prohlídce plní různé úkoly. Nedaleko Švihova se nachází i Popelčina stodola a rybník, kam její macecha se sestrou spadnou. Obojí naleznete v obci Mezihoří. Za princovým hradem pak budete muset až do německého Moritzburgu. 

Byl jednou jeden král… (1954)

Legendární pohádka s Janem Werichem a Vlastou Burianem se natáčela z většinou v ateliérech na pražském Barrandově. Dvě místa byste však navštívit mohli. Jedním z nich je hraniční závora, kterou filmaři postavili v Lešanech na Benešovsku, a tou druhou most, z něhož do řeky sypou sůl. Jedná se o chráněnou technickou památku, tzv. záplavový most u Staré hlíny na Třeboňsku.

Tři veteráni (1983)

I Tři veteráni se odehrávali v Průhonicích u Prahy, konkrétně u rybníka Labeška a u České chaloupky, jež můžete procházkou parkem volně navštívit. Kamenný lom na hranicích představoval Houbův lom u Koněpruských jeskyní a městečkem Monte Albu byla obec Dobrovíz na Kladensku. Záběry na hradě filmaři pořídili na Křivoklátě a statek, z něhož Servác, Bimbác a Pankrác prchají, najdete v obci Statenice nedaleko Prahy. Pro útěk za hradní opevnění se tvůrci přesunuli do parku pod hradbami města Nymburka. A pokud jde o princeznin rostoucí nos, tak ten cestoval z Křivoklátu přes Prahu až do německého Schloßbergu.

Šíleně smutná princezna (1968)

Muzikálová pohádka Šíleně smutná princezna vznikla na dvou zámcích. Tím prvním je Blatná, kde se natáčely venkovní scény s lodičkou, v parku, princův pád do jezera nebo poprava na nádvoří, ale na větších záběrech je vidět Bojnice na Slovensku. Rybník, ze kterého vyplavou zrádní rádcové, má název Závist a nachází se u obce Skaličany. A pokud byste se chtěli vydat po stopách královského průvodu vezoucího prince na námluvy, musíte vyrazit z Blatné podél Malého mačkovského rybníka do Mačkova. Na zámku Blatná jsou na natáčení pohádky hrdí, při prohlídce zmínku o ní nikdy nevynechají a posledních pár let je krásnou letní tradicí venkovní divadelní představení Šíleně smutná princezna, jež se odehrává v zámeckém parku. Pro milovníky zvířat je tu možnost procházky s lamami a stálými obyvateli rozsáhlého anglického parku jsou daňkové, které můžete i nakrmit.

Pyšná princezna (1952)

Filmová pohádka Bořivoje Zemana z roku 1952 je nejsledovanějším filmem české kinematografie, neboť podle Unie filmových distributorů ji v kinech vidělo přes 8 milionů lidí. Příběh je nesmrtelný, řada hlášek doslova zlidověla, a ačkoli je pohádka černobílá, koukají na ni každé Vánoce tisíce lidí všech generací. Cestování po jejích stopách však nebude snadné. Filmaři si totiž dali hodně práce a vybrali ta nejkrásnější místa po celé republice. Královské sídlo Půlnočního království představuje zámek Hluboká nad Vltavou, v jeho zahradách spadla princezna Krasomila do kašny a házela si míčem. To zámkem krále Miroslava se stal Český Krumlov, ovšem nádvoří, ochozy a zahradu, kde se staral o své stromy, najdete na zámku v Telči. Když Miroslav a Krasomila prchají před vojáky, zamíří do Dolského mlýna u Jetřichovic. Filmaři si ho však upravili, udělali mu doškovou střechu a nechali zbourat budovu hotelu, která stála opodál. Zapomenout nesmíme ani na kamenné čedičové varhany. Jedná se o Panskou skálu u Kamenického Šenova. Tato unikátní přírodní památka vznikla v období druhohor a třetihor následkem nárazu tektonických desek. A Pyšná princezna není jedinou pohádkou, ve které si zahrály. V roce 2020 se objevily i v pohádce Hodinářův učeň. Uhlířovu chaloupku filmoví architekti postavili u skály v lese u Vysoké Lípy směrem od Zadních Jetřichovic.

Anděl Páně (2005)

Anděla Páně natočil v roce 2005 natočil režisér Jiří Strach a byla tak velkým hitem, že si diváci a divačky u režiséra vyprosili pokračování, kterého se však dočkali až jedenáct let později. První díl se odehrává v krásné šumavské přírodě. Sídlem knížete Maximiliána je hrad Kašperk, nejvýše položený královský hrad v Čechách ze 14. století a návštěvníkům nabízí nádherný rozhled do okolí i tři prohlídkové okruhy. Sakrální stavba, kam se Petronel uchýlí, když očekává návrat na nebesa, je románský kostel sv. Mořice u Annína. Obec Annín je proslulá svou sklářskou historií a kostel nabízí kromě nádherného výhledu z vrchu Mouřenec i prohlídku barokní kostnice. Uvnitř svatostánku jsou vzácné nástěnné malby ze 14. století. S pomocí Pankráce, Serváce a Bonifáce mohli hrdinové přeběhnout přes zamrzlé Černé jezero. Jedná se o největší ledovcové  jezero v České republice. Jeho černou barvu způsobuje devítimetrová vrstva kalu, jež se na dně jezera usazuje statisíce let.

Jak se budí princezny (1977)

Pokud bychom se chtěli vydat po stopách princezny Růženky, musíme zamířit na Pernštejn. Tento gotický hrad ze 13. století nebyl nikdy dobyt, a tak patří mezi nejzachovalejší historické památky. Ačkoli je vystavěný na skále, pod hradem jsou krásné zahrady, nově zpřístupněné jako jeden ze sedmi prohlídkových okruhů. Pro interiéry princeznina hradu však byly použité i záběry jiných památek. Například král Dalimil oznamuje princeznino narození z balkónu na zámku Telč (odtud je i většina interiérů) a trubači hlásící příjezd princů zase z hradeb Křivoklátu. Medvědi sídlí ve výběhu na Konopišti a královnina sestra, zlé Melánie, obývala zříceninu hradu Orlík u Humpolce. Nyní je tu muzeum věnované historii hradu a místním archeologickým nálezům. Pro odvážné je připravená ocelová hradní rozhledna, jež byla usazena do zdiva hradní věže. Pokud by bylo příliš teplo, můžete se po vzoru prince Jaroslava vykoupat v rybníku Šilhan u Řídelova. A královský hrad jako sídlo jeho Půlnočního království zpodobnil Roštejn. 

Princ a Večernice (1978)

Poslední zastávkou našeho putování jsou lokace, kde vznikla pohádka Princ a Večernice. Tento příběh nás zavede na mnoho míst včetně Českého ráje nebo Adršpachu. A začneme u ústředního padoucha, čaroděje Mrakomora. Jeho hrad z dálky představovaly Trosky a vnitřek se točil na hradě Krakovec. Princ Velen sídlil se svou rodinou na zámku Ploskovice. Tento barokní objekt sloužil jako letní sídlo Habsburků a v jeho suterénu se nachází rozsáhlé umělé jeskyně zvané grotty s fontánkami a kašnami, v létě je tu příjemný chládek. Sídlo Večernice se nacházelo na zámku Hrádek u Nechanic ve stylu windsorské gotiky a ve snímku je zachycený s bílou fasádou. Tu však od roku 1999 vystřídala jasně červená, která mu propůjčuje ještě impozantnější a romantičtější podobu. A pokud bychom se chtěli vydat spolu s Princem Velenem na záchrannou akci za Večernicí, museli bychom zamířit do adršpašského skalního města. Najdete tu i Adršpašské jezero Pískovna a měsíční krajina se točila v okolí Mostu v povrchových dolech. No a nakonec hostinec, ve kterém prince okradou. Tím je Kopicův statek u obce Kacanovy. Zahrál si i v pohádkách Princ Bajaja (1971) a Nesmrtelná teta (1993). Od statku navíc vede značená trasa pískovcovým údolím se skalními reliéfy s postavami z českých dějin, jež do skály vytesal právě Vojtěch Kopic.