Rituál
43%
Původní Rituál od režiséra Robina Hardyho je i po půl století ojedinělý žánrový úkaz. Folklórní horor z tradičního britského ostrova, kde na pohled neškodnou komunitu striktně řídí tajemná vůdčí figura v podání Christophera Lee (Saruman z Pána prstenů), vypadá jako hybrid umělecké evropské postmoderny a pokleslého béčka od Rogera Cormana. Jeho pozvolné zneklidňování a odhalování skutečných záměrů ostrovanů ovšem funguje skvěle a titulního detektiva s tváří Edwarda Woodwarda, jenž přijíždí vyšetřit zmizení mladé dívky, čeká jeden z nejpekelnějších případů kinematografie.
Hollywoodský remake po třech dekádách vlastně dával smysl a Nicolas Cage měl být sázkou na jistotu. Herecký blázen, akční hrdina i držitel Oscara a Zlatého glóbu do té doby takřka nepřešlápl a naděje se vkládaly také do Neila LaButeho. Divadelní autor a režisér, jenž objevil Aarona Eckharta a oslnil dramatem Sexuální rekonstrukce (The Shape of Things), ale zodpovědnost vázanou na čtyřicetimilionový rozpočet a vedení herců jako Cage, Ellen Burstyn (Vymítač ďábla) nebo Leelee Sobieski (Eyes Wide Shut) zcela nezvládl.
Domnívala se tak alespoň drtivá většina kritické i divácké obce, které filmu nelítostně naložily. Recenzenti se předháněli v nízkých číslech a publikum na snímek po prvotním přijetí zanevřelo, takže tržby se vyšplhaly sotva na 39 milionů. Rituál zapůsobil jako nechtěná parodie a obrázek Nica Cage, jemuž v hlasité agónii vhání pod průhlednou masku včely, se stal v popkultuře podobně kategorizovaný jako úpění Tommyho Wiseaua v příšerném melodramatu The Room (2003).
Co se přesně pokazilo? LaBute si o Rituálu popovídal s webem Movieweb a netajil se, že do konceptu při výrobě mluvilo příliš mnoho lidí, kteří měli odlišné názory na zapojení komických prvků. „V hlavě máte určitou představu, ale nakonec vytvoříte něco jiného. Vzdálenost mezi oběma věcmi se pokaždé různě mění a v tomto konkrétním případě hodně lidí diktovalo, co vlastně točit. Je to horor, nebo komedie? Byly v tom samozřejmě elementy od obojího,“ přiznal tvůrce a zmínil scénu, kdy Cage pobíhá po scéně v medvědím obleku.
Hlavní herec dříve tvrdil, že příklon k černé komedii byl záměrný. Scéna v medvědím obleku skutečně může vyznívat směšně, ale právě Cage ji chtěl původně vyšperkovat drsnou hororovou pointou odkazující právě k béčkové tvorbě Rogera Cormana. „Vzpomínáte na starý Cormanův film Maska rudé smrti? S Vincentem Pricem a Patrickem Mageem?,“ tázal se herec v rozhovoru pro The New York Times. „Patricka Mageeho přimějí obléct opičí kostým, trpaslík na něj pak chrstne brandy a zapálí ho. Co začíná jako absurdní a komické, to končí hrůzostrašně. V Rituálu jsem se snažil tuhle trajektorii skloubit s absurditou tím, že mě v medvědím obleku zapálí. To by bylo strašné,“ vysvětlil zamýšlený přístup.
Jeho návrh sice neprošel, ale snímek zůstal tímto rozpolcením negativně infikovaný. LaBute, jenž následně režíroval solidní Dům na špatné adrese (2008) a zpackaný komediální remake Horší než smrt (2010), použil kuchařské přirovnání a u plotny podle něj stálo moc kuchařů. „Když máte po ruce lidi, kteří mají spoustu odlišných názorů a přístupů, můžete vývar dost převařit.“ Pro fanoušky kultovní tvorby je Rituál nedocenitelný, legendární originál, Cage na vrcholu sil nebo hudební génius Angelo Badalamenti si však zasloužili víc než dort od pejska a kočičky.
Podívejte se na žebříček nejlepších hororů podle databáze Kinoboxu.
zdroje: Movieweb, The New York Times
