Miguel Rellán

Miguel Ángel Rellán García, narozen 7. listopadu 1943 v Tetuánu (tehdejší Španělský protektorát v Maroku), je uznávaný španělský herec s bohatou kariérou v divadle, filmu a televizi. Počátky kariéry Miguel Rellán začínal svou uměleckou dráhu v letech 1965-1969 jako člen Univerzitního divadla v Seville. V roce 1970 se stal jedním ze zakladatelů nezávislé divadelní skupiny Esperpento Teatro Independiente, se kterou spolupracoval na přibližně dvaceti divadelních inscenacích. Od roku 1974, kdy se přestěhoval do Madridu, začal působit v divadelních produkcích, dramatických programech a televizních seriálech. Filmová kariéra Ve filmu debutoval v roce 1977 snímkem Mala racha režiséra Josého Luise Cuerdy, s nímž později spolupracoval na dalších významných projektech jako Amanece, que no es poco, El bosque animado a v novější době Tiempo después. V kinematografii začal v roce 1977 ve filmu Mala racha Josého Luise Cuerdy, s nímž opakovaně spolupracoval na snímcích Tiempo después, El bosque animado a Amanece, que no es poco. Zásadním milníkem v jeho kariéře byl film Tata mía (1986) režiséra Josého Luise Boraua, za který získal cenu Goya pro nejlepšího herce ve vedlejší roli, a stal se tak prvním hercem, který toto ocenění v dané kategorii obdržel. V tomto komediálně-dramatickém snímku, kde hrál po boku Imperio Argentiny, Carmen Maury a Alfreda Landy, se příběh točí kolem Elviry (Maura), dcery kontroverzního generála, která opouští klášter a snaží se znovu sestavit svůj život s pomocí své chůvy "Tata" (Imperio Argentina). Mezi jeho další významné filmové role patří účinkování ve snímcích El crack a El crack II režiséra Josého Luise Garciho, ¡Ay Carmela! Carlose Saury, Sé infiel y no mires con quién Fernanda Trueby, La vida alegre a Bajarse al moro Fernanda Coloma, Todo va mal a El juego más divertido Emilia Martíneze Lázara, nebo Terroristas a Demasiado para Galvez Antonia Gonzala. Zahrál si také v oceňovaném filmu El perro del hortelano režisérky Pilar Miró. Jeho filmografie zahrnuje také významné tituly jako El viaje a ninguna parte (1986) Fernanda Fernána Gómeze, Jarrapellejos (1987) Antonia Giméneze-Rica, El vuelo de la paloma (1988) Josého Luise Garcíi Sáncheze, Soldadito español (1988) Antonia Giméneze-Rica, Loco veneno (1988) Miguela Hermosa, Las bicicletas son para el verano (1984) Jaimeho Chávarriho a mnoho dalších. Televizní tvorba Velkou popularitu si získal díky televizním rolím, kde ztvárnil postavy v úspěšných seriálech jako La Regenta, Menudo es mi padre nebo Compañeros. V roce 2015 se připojil k obsazení deváté řady populárního seriálu La que se avecina. V televizi pracoval ve více než třiceti seriálech, včetně La que se avecina, Compañeros, Menudo es mi padre a Paco y Veva. V nedávné době se proslavil rolí v seriálu Spanish Shame (Vergüenza), který se vysílal na platformě Movistar+ ve třech sezónách a vynikal neobvyklým humorem a absurdními situacemi. Následně ztvárnil jednu z hlavních rolí v seriálu Sentimos las molestias, kde hrál po boku Antonia Resinese. Tento komediálně-dramatický seriál, vytvořený stejnými tvůrci jako Spanish Shame (Juan Cavestany a Álvaro Fernández-Armero), vypráví příběh o stárnutí, když je člověk stále mladý duchem. Rellán zde ztvárnil Rafaela Jiméneze, bývalou rockovou hvězdu, která odmítá pověsit kytaru na hřebík, zatímco Resines hraje uznávaného dirigenta orchestru. V televizi také účinkoval v seriálu Maricón Perdido, vytvořeném Bobem Popem, a v seriálu Vergüenza od Movistar+, za který získal cenu pro nejlepšího herce ve vedlejší roli v seriálu na cenách Feroz 2018 a byl nominován ve stejné kategorii v roce 2019. Začínal v produkcích jako Juanita la Larga, Los desastres de la guerra nebo Goya. Účastnil se také seriálů jako Tango, za který získal cenu Unie herců za nejlepší vedlejší roli v televizi, a Tiempos de guerra. Divadelní tvorba Divadlo považuje za svou velkou vášeň, kde si pečlivěji vybírá hry a autory, se kterými spolupracuje. Interpretoval velké klasiky i současné autory jako Calderón de la Barca, Lope de Vega, Valle Inclán, Bertolt Brecht nebo Mihura. Jeho první zkušenost jako spisovatel přišla s dílem Seguro que el músico resucita (Valdemar, 1998). Mezi různými oceněními, která během své kariéry obdržel, vyniká Cena Unie herců pro nejlepšího hlavního herce za jeho roli v Novecento a již zmíněná cena Goya za nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Tata Mía. Miguel Rellán získal během své kariéry řadu ocenění, včetně Ceny Unie herců za nejlepšího hlavního herce za divadelní hru Novecento v režii Raúla Fuertese, Ceny Josého Isberta a Zvláštní ceny Retina za svou kariéru. Na divadelních prknech interpretoval díla jako El gran teatro del mundo a Amadeus v režii S. Paredese, La lozana andaluza v režii C. Olivy, Cartas de amor v režii Davida Serrana nebo Luces de bohemia v režii Lluíse Homara, která mu vynesla první cenu Ceres na festivalu v Méridě. Umělecký přínos Miguel Rellán patří k nejvýznamnějším španělským hercům své generace. Jeho všestrannost mu umožnila ztvárňovat širokou škálu postav v komediích i dramatech. Během své více než padesátileté kariéry se podílel na formování španělské kinematografie a televizní tvorby, přičemž spolupracoval s nejuznávanějšími režiséry své doby. Jeho schopnost přesvědčivě ztvárnit jak komické, tak dramatické role z něj činí jednoho z nejrespektovanějších herců španělské kulturní scény. Současná tvorba V posledních letech Miguel Rellán pokračuje v aktivní herecké kariéře. Mezi jeho nedávné projekty patří filmy La Buena Suerte (2025), The Captive (2025), A Hipster in Rural Spain (2024), Menudas Piezas (2024) a La casa (2024), kde ztvárnil postavu Manola. Dále se objevil ve snímcích Me He Hecho Viral (2023) a Code Name: Emperor (2022), kde hrál postavu Galána. Svou všestrannost a herecké mistrovství tak nadále prokazuje i v pokročilém věku, čímž potvrzuje svou pozici jednoho z pilířů španělského herectví.