Kiel Martin

Kiel Martin (26. července 1944, Pittsburgh, Pensylvánie, USA – 28. prosince 1990, Rancho Mirage, Kalifornie, USA) byl americký herec, nejvíce známý svou rolí detektiva Johna "J.D." LaRue v populárním televizním policejním dramatu Hill Street Blues. Raný život a vzdělání Kiel Urban Mueller, jak znělo jeho rodné jméno, se narodil v Pittsburghu, ale vyrůstal v Hialeah na Floridě. Byl pojmenován po německém městě Kiel na počest svého německého původu. Jako student Hialeah High School, kterou absolvoval v roce 1962, objevil svůj herecký talent, když mu otec domluvil konkurz na menší roli ve školním muzikálu Finian's Rainbow. Místo toho mu byla nabídnuta hlavní role. Později studoval herectví na Miami-Dade Junior College a Univerzitě v Miami. V 18 letech si vydělával dabováním mexických pohádkových filmů. Krátce sloužil v armádě, kde hrál hlavní roli v produkci hry Neila Simona Come Blow Your Horn. Začátky herecké kariéry Martin začínal v repertoárovém divadle na Floridě. Po neúspěšném pokusu o kariéru stand-up komika v Miami se naučil hrát na kytaru a dva roky pracoval v New Yorku jako hudebník a přístavní dělník. Vystupoval s National Shakespeare Company v San Diegu a působil jako repertoárový herec v New Yorku a New Orleans. V roce 1967 podepsal smlouvu s Universal Studios, ale téhož roku utrpěl vážnou nehodu na motocyklu, při které si zlomil 15 kostí. Strávil čtyři dny v kómatu a jeho rekonvalescence trvala dva roky. Filmová kariéra Po zotavení se Martin objevil v několika významných filmech. Hrál hlavní roli ve filmu Trick Baby (1972), založeném na románu Iceberga Slima. Objevil se také ve filmu The Panic in Needle Park (1971) po boku Ala Pacina a ve snímku Lolly-Madonna XXX (1973) s mladým Jeffem Bridgesem. V roce 1975 ztvárnil postavu Bobbyho Lee Hagga ve filmu Moonrunners, který se později stal předlohou pro televizní seriál The Dukes of Hazzard. Martin byl také jedním ze tří finálních kandidátů na roli Joea Bucka ve filmu Midnight Cowboy, spolu s Jonem Voightem a Michaelem Sarrazinem. Mezi jeho další filmy patří The Undefeated (1969), The Catcher (1972), The Log Of The Black Pearl (1975), Child Bride Of Short Creek (1981), Convicted: A Mother's Story (1987) a Perry Mason: The Case Of The Poisoned Pen (1990). Televizní úspěchy Největší slávu Martinovi přinesla role detektiva Johna "J.D." LaRue v seriálu Hill Street Blues, kterou ztvárnil ve všech sedmi sezónách (1981-1987). Před tímto úspěchem se objevoval jako host v různých televizních pořadech konce 60. a 70. let, včetně seriálů Dragnet, Ironside, The Virginian a Gunsmoke. Byl také pravidelným účinkujícím v mýdlové opeře The Edge of Night, kde hrál postavu Raneyho Coopera. Po úspěchu v Hill Street Blues se objevil v epizodách seriálů The Love Boat, Father Dowling Mysteries a L.A. Law. V letech 1987-1988 ztvárnil roli Charlese Russella v komediálním seriálu Second Chance s Matthewem Perrym. Osobní život a odkaz Martin byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla Claudia Martin, dcera slavného zpěváka a herce Deana Martina, se kterou měl dceru Jesse. Manželství trvalo od roku 1969 do roku 1971. Podruhé se oženil s Christinou Montoyou (1978-1980) a jeho třetí manželkou byla Joanne La Pomaroa (1982-1984). Podobně jako jeho postava J.D. LaRue, i Martin bojoval se závislostí na alkoholu, která negativně ovlivňovala jeho práci. V roce 1984 na naléhání producentů Hill Street Blues absolvoval protialkoholní léčbu. Steven Bochco, spolutvůrce seriálu, později uvedl, že dějovou linii LaRueho v první sezóně vytvořil s cílem povzbudit Martina, aby vyhledal pomoc se svou závislostí. Martin se aktivně věnoval charitativní činnosti, včetně práce pro Better Hearing Institute a United Cerebral Palsy. Byl také vášnivým golfistou a účastnil se mnoha charitativních golfových turnajů. Zemřel 28. prosince 1990 ve věku 46 let na rakovinu plic ve svém domě v Rancho Mirage v Kalifornii.