Name: Panika v Needle Parku
Released: 1971
Duration: 110 min
Rating: 73
Cast: Al Pacino, Kitty Winn, Alan Vint, Richard Bright, Kiel Martin

Helen je tichá dívka, která udělala jedinou chybu. Zamilovala se do sobeckého Marca, který ji, když otěhotněla, donutil k potratu a opustil. Teď se toulá po New Yorku, dokud ji k sobě nevezme zábavný mladý Bobby. Spřátelí se, zamilují, vyhlídka na šťastný konec však má háček. Bobby je těžký narkoman a brzy Helen stáhne s sebou. Přestože si dívka uvědomuje nebezpečí, propadá stále víc devastující závislosti. Aby získala drogy, začne s prostitucí, skončí ve vězení a chvíle zoufalství a bolesti začnou brzy převažovat nad láskou a extází. Jedinou její nadějí je odejít, právě to však Helen nedokáže.

Herci a tvůrci 44

Al Pacino

Bobby

Kitty Winn

Alan Vint

Richard Bright

Kiel Martin

Michael McClanathan

Režie:

Jerry Schatzberg

Scénář:

James MillsJoan DidionJohn Gregory Dunne

Komentáře k filmu Panika v Needle Parku 2

jirikzaboj

1 628 bodů 10. 2. 2022

Původně jsem chtěl srovnávat s "My děti ze stanice Zoo", ale nějak jsem si to promyslel a nedává to vlastně smysl porovnávat s jakýmkoliv filmem, který se zabývá drug addict tématikou. Proč? Protože tady nám je ukazovaná skromná, reálna, nepřehnaná závislost dvou lidí, kteří se jakoby milují a zároveň jsou schopni si bodnout nůž do zad jen za účelem, aby si mohli šlehnout. Netřeba přehnaných vizuálních triků, špičkových záběrů, promyšlených dialogů a nebo nabušeného soundtracku. Tento film tyhle věci postrádá a možná ho to dělá právě tak výjimečným. Pacino už tady prosazuje své kvality, ale nedá se to srovnat s Kitty Winn, která byla nekompromisně lepší.

retos

90 bodů 4. 8. 2020

7.5

Panika v Needle parku patří mezi ty snímky, které ukazují devastující účinky drog na jedince. Ale přeci se jen liší od svých známějších ,,kolegů"- Trainspottingu a Requiemu za sen. U nich je problematické především označení realistické. Oba filmy totiž využívají realistické motivy k prezentaci nerealistických vizuálních postupů a prvků. Panika ničím takovým nedisponuje. Zůstává v realistických mantinelech. Účinky drog znázorňuje velkými detaily na jehlu a na tvář se zdůrazněním očí narkomanů. Příběh má spíše epizodních charakter, každodenní život feťáků, kteří se stále setkávají s nejrůznějšími jim podobnými lidmi. Vyprávění je zkratkovité a eliptické. Najdeme zde mnoho vynechávek. Divák ani neví v jakém časovém rozmezí se děj odehrává. Neradostný pohled mezi drogově závislé, který se nevyžívá v obrazových či střihových experimentech, ale i tak je velice působivý.