Bernard Le Coq

Bernard Le Coq, narozen 25. září 1950 v Le Blanc (Indre, Francie), je francouzský herec s bohatou filmovou, televizní a divadelní kariérou. Počátky kariéry Bernard Le Coq se již v patnácti letech zapsal do herecké školy Clauda Viriota v Paříži. Na filmovém plátně debutoval v roce 1967 ve snímku Les Grandes vacances. Jeho talent brzy zaujal režiséra Michela Boisronda, který mu nabídl první významnou roli ve filmu La Leçon particulière. Počátek 70. let představoval pro Le Coqa velmi plodné období. Spolupracoval s významnými režiséry jako Claude Sautet (César et Rosalie), Claude Lelouch (Mariage) a Serge Korber, který ho obsadil do rodinného dramatu Les Feux de la chandeleur (1972), kde ztvárnil syna Annie Girardotové a bratra Claude Jadeové. Tento film byl dokonce uveden na festivalu v Cannes. Divadelní tvorba a filmové úspěchy 70. a 80. let V 70. letech se Bernard Le Coq významně prosadil i v divadle. Účinkoval v několika úspěšných inscenacích, včetně hry Woodyho Allena Une Aspirine pour deux (1976), Mercredi trois-quarts (1977) a A la renverse (1980). Na divadelních prknech exceloval také v představeních Trois fois rien a L'Étrangleur s'excite v režii Jeana Rocheforta. V roce 1980 se objevil ve dvou významných francouzských kriminálních filmech: Pile ou face s Michelem Serraultem a Philippem Noiretem a Trois hommes à abattre s Alainem Delonem. Koncem 70. let se Le Coq stal populárním i ve Španělsku díky reklamám na nápoj Schweppes. Mezinárodní uznání a ocenění Skutečný průlom v Le Coqově kariéře přišel v roce 1991, kdy ztvárnil Théa van Gogha, bratra slavného malíře, ve filmu Van Gogh režiséra Maurice Pialata. Za tento výkon byl nominován na Césara pro nejlepšího herce ve vedlejší roli. V roce 2002 tuto prestižní cenu skutečně získal za ztvárnění profesora Christiana Lichta ve filmu Se souvenir des belles choses (Beautiful Memories) režisérky Zabou Breitman. Mezi jeho další významné filmy patří Les Patriotes (1994), Mon homme (1995), Capitaine Conan (1996) a L'École de la chair (1998). Spolupráce s Claudem Chabrolem Bernard Le Coq navázal plodnou spolupráci s legendárním režisérem Claudem Chabrolem, který mu svěřil výrazné role ve filmech La Fleur du mal a La Demoiselle d'honneur (2003). Le Coqův vzhled důstojného muže v kombinaci s jemnou ironií dokonale vyhovoval Chabrolovu stylu. Tato spolupráce potvrdila Le Coqovu pozici jednoho z nejvýznamnějších charakterních herců francouzské kinematografie. Mezinárodní filmy a ztvárnění historických osobností V mezinárodním měřítku se Bernard Le Coq prosadil účinkováním ve filmech jako Joyeux Noel (2005) a Caché (2005) režiséra Michaela Hanekeho. V roce 2007 ztvárnil slavného spisovatele Françoise-Reného de Chateaubrianda v historickém dramatu L'Occitanienne. Významným milníkem v jeho kariéře byla role bývalého francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca ve filmu La Conquête (2011) režiséra Xaviera Durringera, za kterou byl opět nominován na Césara. Tuto roli si zopakoval v televizním filmu La Dernière Campagne (2013). V posledních letech se objevil v několika významných filmech, včetně Le Capital (2012) režiséra Costy-Gavrase a L'Incroyable Histoire du facteur Cheval (2018). Televizní tvorba Vedle filmové kariéry se Bernard Le Coq výrazně prosadil i v televizní tvorbě. Největší popularitu mu přinesla role Jacquese Beaumonta v dlouhotrvajícím seriálu Une famille formidable, kde hrál po boku Anny Dupereyové. Tento úspěšný seriál se vysílal od roku 1992 do roku 2018 a zahrnoval celkem 15 sezón. Le Coq účinkoval také v dalších televizních projektech jako Les Grandes Marées a Les Steenfort, maîtres de l'orge. Současná kariéra Bernard Le Coq zůstává aktivním hercem i ve svých sedmdesáti letech. Jeho filmografie čítá více než 150 filmů a televizních produkcí. V posledních letech se objevil ve filmech jako Adieu Paris, Qui m'aime me suive!, J'ai perdu Albert a Christ(Off). Jeho všestrannost, charisma a schopnost ztvárnit širokou škálu postav z něj činí jednoho z nejrespektovanějších francouzských herců své generace.