Käthe Jöken-König

Käthe Jöken-König (24. října 1905 – 27. září 1968) byla německá herečka, operetní zpěvačka a rozhlasová hlasová umělkyně. Narodila se v Naumburgu, Sasko-Anhaltsko, Německo, a během své kariéry se prosadila především jako charakterní herečka v německé kinematografii. Počátky kariéry a divadelní působení Po absolvování pěveckého a hereckého vzdělání zahájila Käthe Jöken-König svou kariéru jako subreta v Národním divadle v Mannheimu. Od roku 1926 působila na různých divadelních scénách a v kabaretních souborech v Berlíně, kde si postupně vybudovala jméno jako všestranná divadelní umělkyně. V letech 1957-1958 získala angažmá v berlínském operetním divadle "Atrium" a později vystupovala také v Theater des Westens, což svědčí o její dlouhodobé divadelní kariéře, která pokračovala i v pozdějších letech jejího života. Filmová kariéra Od 30. let 20. století začala Käthe Jöken-König účinkovat v mnoha filmových produkcích, především v menších a vedlejších rolích. Mezi její významné filmy patří The Divine Jetta (1937), kde se objevila po boku Grethe Weiser a Viktora de Kowa v této německé hudební komedii režírované Erichem Waschneckem. Film vyprávěl příběh berlínské dívky Jette, která se stává divadelní hvězdou. V roce 1941 účinkovala v romantickém hudebním filmu Immer nur Du režiséra Karla Antona, kde hlavní role ztvárnili Johannes Heesters a Dora Komar. Film sledoval příběh dvou operetních hvězd, které se navzájem přitahují, ale zároveň soupeří o přízeň publika. V roce 1942 se objevila ve válečném propagandistickém filmu Der große König (Velký král) režiséra Veita Harlana, kde ztvárnila roli vojákovy ženy. Tento nákladný historický film s Ottou Gebührem v hlavní roli Fridricha Velikého byl jedním z nejambicióznějších filmových projektů nacistického Německa a získal vzácné ocenění "Film národa". Poválečná kariéra Po druhé světové válce pokračovala Käthe Jöken-König ve své herecké kariéře a objevila se v několika východoněmeckých DEFA produkcích. V roce 1946 účinkovala ve filmu Irgendwo in Berlin (Někde v Berlíně) režiséra Gerharda Lamprechta a v roce 1948 ve filmu Palace Scandal. V roce 1949 se objevila ve filmu Die Kuckucks režiséra Hanse Deppeho. Závěr kariéry a rozhlasová tvorba Svou poslední filmovou roli ztvárnila v roce 1968 v kriminálním filmu Der Gorilla von Soho (Gorila ze Soho), který byl součástí populární série filmových adaptací podle Edgara Wallace. Film režíroval Alfred Vohrer a v hlavních rolích se představili Horst Tappert a Uschi Glas. Käthe Jöken-König zde ztvárnila roli Susaniny matky. Kromě filmové a divadelní práce byla Käthe Jöken-König také aktivní jako rozhlasová herečka. V roce 1968 účinkovala v rozhlasové adaptaci románu Das vierte Skalpell (Čtvrtý skalpel) od Hanse Gruhla, která byla koprodukována stanicemi Sender Freies Berlin (SFB) a Westdeutscher Rundfunk (WDR), kde ztvárnila roli profesorky. Osobní život Käthe Jöken-König byla provdána za tenoristu Carla Jökena, který byl také hercem a účinkoval v několika filmech včetně Schuberts Frühlingstraum (1931). Zemřela 27. září 1968 v Západním Berlíně ve věku 62 let.