Jacques Deray

Jacques Deray, narozený jako Jacques Desrayaud 19. února 1929 v Lyonu, byl francouzský filmový režisér a scenárista. Deray je především známý režírováním mnoha kriminálních a thrillerových filmů. Počátky kariéry Ve věku 19 let odešel do Paříže studovat drama pod vedením Reného Simona. Deray hrál menší role na jevišti a ve filmech od svých 19 let. Od roku 1952 pracoval jako asistent režiséra u řady významných režisérů, včetně Luise Buñuela, Gillese Grangiera, Julese Dassina a Jeana Boyera. Svůj první film Le Gigolo natočil až v roce 1960, po kterém následoval Rififi à Tokyo - oba filmy byly kritiky dobře přijaty. Průlom s La Piscine Derayův první velký úspěch přišel v roce 1969 s filmem La Piscine, elegantním psychologickým thrillerem, který znovu spojil dvě ikony francouzského filmu, Alaina Delona a Romy Schneider. La Piscine je psychologický thriller z roku 1969 režírovaný Jacquesem Derayem s Alainem Delonem, Romy Schneider, Mauricem Ronetem a Jane Birkin v hlavních rolích. Pro Deraye to byl první z řady kasovních hitů a také začátek úspěšné spolupráce (a trvalého přátelství) s Alainem Delonem. Spolupráce s Alainem Delonem Mezi lety 1968 a 1980 režíroval Deray sedm filmů pro producenta a hvězdu Alaina Delona, nejznámější z nich je Borsalino (1970). Borsalino je francouzský gangsterský film z roku 1970 režírovaný Jacquesem Derayem s Jean-Paulem Belmondem, Alainem Delonem a Catherine Rouvel v hlavních rolích. Pravděpodobně díky hvězdnému obsazení byl Borsalino obrovským komerčním úspěchem, jedním z nejúspěšnějších filmů Alaina Delona jako producenta. Mistrovství v žánru policier Dalším významným dílem byl Flic Story z roku 1975, režírovaný Jacquesem Derayem s Alainem Delonem a Jean-Louisem Trintignanttem v hlavních rolích jako Borniche a Buisson. Flic Story je francouzský kriminální thriller vydaný 1. října 1975, založený na stejnojmenné autobiografii francouzského policejního detektiva Rogera Borniche. Film i kniha zobrazují Bornicheho devítileté pronásledování francouzského gangstera a vraha Emila Buissona, který byl popraven 28. února 1956. Filmy, pro které je Deray nejznámější, jsou jeho tvrdé kriminální thrillery (Borsalino, Flic Story, Le Marginal a další), které pokračovaly v dlouhé francouzské tradici kvalitních films policiers až do 80. let. Raná díla a žánrové experimenty Rififi in Tokyo je francouzsko-italský kriminální film z roku 1963 režírovaný Jacquesem Derayem s Karlheinzem Böhmem, Charlesem Vanelem a Barbarou Lass v hlavních rolích. Kompetentní, zábavný režisér, jehož dřívější filmy, zejména Rififi a Tokyo (1962) a Symphonie pour un massacre (1963), ukázaly občasné záblesky brilantnosti. Už v této rané fázi své kariéry byl Deray označován jako nástupce Jean-Pierra Melvillea (který byl mnohými považován za mistra žánru policier). Pozdější tvorba a uznání V roce 1981 sloužil Deray jako předseda poroty 34. ročníku Filmového festivalu v Cannes. Derayův poslední kinematografický film byl The Teddy Bear v roce 1994. Deray pracoval profesionálně v televizi až do své smrti v roce 2003. Zemřel 9. srpna 2003 ve svém domě v Boulogne-Billancourt nedaleko Paříže poté, co několik let trpěl rakovinou. Po jeho smrti francouzský prezident Jacques Chirac Deraye pochválil a poznamenal jeho „vrozený smysl pro vyprávění a akci" a dodal, že „Francie ztratila jednoho ze svých nejtalentovanějších filmařů".