Joseph Sargent

Joseph Sargent (22. července 1925 – 22. prosince 2014) byl americký filmový a televizní režisér, narozený v Jersey City v New Jersey jako Giuseppe Danielle Sorgente do rodiny italských přistěhovalců Marii (rozené Noviello) a Domenica Sorgente. Počátky kariéry Sargent se o filmování začal zajímat již v 11 letech, kdy mu otec daroval 8mm kameru. Po službě v americké armádě během druhé světové války, kde bojoval v bitvě v Ardenách, studoval v letech 1946-1949 divadlo na New School for Social Research. Svou kariéru zahájil jako herec na Broadwayi, později se přesunul do Los Angeles, kde se objevil v menších rolích v televizních pořadech a filmech, včetně neakreditované role vojáka ve snímku From Here to Eternity (1953). V polovině 50. let se přeorientoval na režii a během následujících 15 let režíroval epizody populárních televizních seriálů jako Lassie, Bonanza, Gunsmoke, The Fugitive, Star Trek (epizoda "The Corbomite Maneuver") a The Man from U.N.C.L.E. Filmová kariéra V roce 1969 režíroval svůj první celovečerní film, sci-fi thriller Colossus: The Forbin Project, který pojednával o supermoderním počítači, jenž převezme kontrolu nad americkým jaderným arzenálem. V 70. letech střídal práci na televizních a filmových projektech. K jeho nejvýznamnějším filmům patří akční snímek White Lightning (1973) s Burtem Reynoldsem v hlavní roli, napínavý thriller The Taking of Pelham One Two Three (1974) s Walterem Matthauem a Robertem Shawem, a životopisný film MacArthur (1977) s Gregorym Peckem v roli slavného amerického generála. Sargentovým nejpopulárnějším filmem se stal The Taking of Pelham One Two Three, který kombinoval napětí, akci a temný humor v příběhu o únosu newyorského metra. Přestože tento film i White Lightning zaznamenaly kritický i komerční úspěch, Sargent se poté zaměřil především na televizní tvorbu. Na velké plátno se vrátil jen třikrát – s biografickým snímkem MacArthur, nízkorozpočtovou hororovou antologií Nightmares (1983) a nechvalně známým Jaws: The Revenge (1987), který je považován za jeden z nejhorších filmů všech dob a vynesl Sargentovi nominaci na Zlatou malinu za nejhorší režii. Televizní úspěchy V televizní tvorbě dosáhl Sargent mimořádných úspěchů. Za svou kariéru získal čtyři ceny Emmy – za pilotní díl seriálu Kojak s názvem The Marcus-Nelson Murders (1973), za drama Love Is Never Silent (1985) o mladé ženě pečující o své neslyšící rodiče, za mysteriózní film Caroline? (1990) a za Miss Rose White (1992). Celkem byl na Emmy nominován devětkrát. K jeho dalším významným televizním projektům patří The Karen Carpenter Story (1989), životopisný film o zpěvačce, která zemřela na anorexii, oceňované historické drama Something the Lord Made (2004) o průkopnících v oblasti srdeční chirurgie, a Warm Springs (2005) s Kennethem Branaghem v roli Franklina D. Roosevelta. Za tyto dva poslední projekty získal ceny Directors Guild of America. Celkem byl na tuto cenu nominován osmkrát, což je nejvíce ze všech režisérů v kategorii televizních filmů. Pozdní kariéra a odkaz Po neúspěchu filmu Jaws: The Revenge se Sargent soustředil výhradně na televizní filmy, včetně The Long Island Incident, Dostoevsky's Crime and Punishment a remake dokumentárního dramatu Sybil (2007). Jeho posledním filmem bylo rodinné drama Sweet Nothing in My Ear (2008) s Jeffem Danielsem a Marlee Matlin. Kromě režijní práce působil Sargent jako pedagog. Byl hlavním filmařem-rezidentem pro režisérský program v American Film Institute Conservatory v Los Angeles a prvním profesorem magisterského programu filmové režie na Pepperdine University v Malibu. Společně se svou druhou manželkou Carolyn Nelson Sargent, která v dětství přišla o část sluchu, položil základy Deaf West Theatre. Joseph Sargent zemřel 22. prosince 2014 ve svém domě v Malibu v Kalifornii na komplikace spojené se srdečním onemocněním ve věku 89 let. Zanechal po sobě manželku a dvě dcery, z nichž jedna, Lia Sargent, je uznávanou dabérkou anime.