Kamil Prachař

Kamil Prachař (23. března 1931, Zlín – 24. června 2020, Cheb) byl český divadelní a filmový herec. Narodil se jako nejmladší ze tří synů úředníka okresní nemocenské pojišťovny ve Zlíně Františka Prachaře a jeho ženy Ludmily. Jeho nejstarší bratr Drahomír (1922–2008) pracoval později v podniku zahraničního obchodu, druhorozený Ilja (1924–2005) se stal významným filmovým a divadelním hercem. Rodiče se ve Zlíně a v Malenovicích věnovali spolkovému životu a hráli ochotnické divadlo, což pravděpodobně ovlivnilo i Kamilovu budoucí profesní dráhu. Vzdělání a divadelní kariéra Po základní škole a maturitě byl Kamil Prachař přijat na Janáčkovu akademii muzických umění v Brně, obor činoherní herectví, kterou absolvoval v roce 1955. První angažmá získal v Novém Jičíně a poté krátce působil na scéně v Klatovech. Na požádání režiséra Nováka přijal angažmá v Chebu, kde byl v roce 1961 zakládajícím členem tamního divadla. Chebskému divadlu, které se dnes jmenuje Západočeské divadlo Cheb (dříve Divadlo pohraniční stráže), zůstal věrný po celou svou profesní kariéru až do své smrti. Vytvořil zde více než 250 převážně charakterních rolí. V posledních divadelních sezónách si zahrál roli Tatínka v Pinochiovi, Lucifera v Pekelné princezně, Tobiase Míchu ve hře Pročbychom se netěšili, dědečka v Saturninovi nebo Antonia v Mnoho povyku pro nic. Filmová kariéra Přestože byl Kamil Prachař primárně divadelním hercem, objevil se i v několika významných filmech, které dnes patří do zlatého fondu české kinematografie. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří postava mnicha Monka ve filmu Faust (2011) režiséra Alexandra Sokurova. Tento ruský film, natočený v německém jazyce, získal Zlatého lva na 68. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách a je považován za významné dílo evropské kinematografie. Další důležitou rolí v jeho filmografii byla účast v sovětsko-československém koprodukčním filmu Hráč (1972) režiséra Alexeje Batalova. Tento snímek, natočený podle psychologického románu F. M. Dostojevského, byl částečně natáčen v Mariánských Lázních a Kamil Prachař zde ztvárnil jednu z menších rolí. V českém filmu Drsná planina (1979) režiséra Jaroslava Soukupa, který byl celovečerním debutem tohoto režiséra, se Kamil Prachař objevil po boku herců jako Jiří Bartoška, Ivan Vyskočil, Ladislav Potměšil a další. Film zachycuje osudy několika pohraničníků střežících západní hranice v letech 1946–1949 s civilní až dokumentaristickou autenticitou. Kamil Prachař se také objevil ve filmu Král kolonád (1990) režiséra Zeno Dostála. Tento tragický příběh o lásce, zbabělosti a trestu se odehrává v době nacistické okupace a vypráví o primáriovi lázeňského orchestru a jeho vztahu s židovskou ženou Rózou. Film byl režijním debutem Zeno Dostála, který se inspiroval vlastní novelou Lev. Rodinné vazby Kamil Prachař pocházel z rozvětvené herecké rodiny. Byl bratrem herce Ilji Prachaře, jeho švagrovou byla herečka Jana Prachařová-Kalistová, synovcem herec David Prachař, prasynovcem herec Jakub Prachař a praneteří herečka Mariana Prachařová. Tato herecká dynastie tak pokračuje i v současné české kinematografii a divadelním umění. Kamil Prachař zemřel 24. června 2020 v Chebu ve věku 89 let, po téměř šedesáti letech působení na jedné divadelní scéně, což je v českém divadelním prostředí mimořádný úkaz.