Karel Knechtl

Karel Knechtl (23. 10. 1950 Praha – 22. 12. 2001 Praha) byl český herec, hudebník, hudební producent, editor a diskžokej. Vzdělání a divadelní kariéra Karel Knechtl vystudoval herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze (DAMU) v letech 1968–1973. Po ukončení studia nastoupil do angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde působil v letech 1973–1977. Během svého působení v Jihočeském divadle si zahrál i na otáčivém krumlovském jevišti v inscenacích jako Revizor, Fidlovačka, Třetí zvonění, Naši furianti či Kupec benátský. V 80. letech pak přešel do Divadla Vítězného února v Hradci Králové (dnes Klicperovo divadlo). Filmová kariéra Ve filmové tvorbě se Karel Knechtl objevoval především v epizodních rolích. Jeho filmografie zahrnuje několik snímků, v nichž ztvárnil menší postavy: příslušníka SNB ve filmu Drahé tety a já (1974), mladšího zlatokopa v Drsné Planině (1979), strážníka v Romanetu (1980), vojáka v Pasáčkovi z doliny (1983) a pomocníka bankéře-skořápkáře v podání Vladimíra Jandáka ve filmu Láska z pasáže (1984). Jeho nejvýznamnější filmovou rolí byl Luděk v povídkovém filmu Figurky ze šmantů (1987), kde ztvárnil švagra titulní hrdinky v Kubištově povídce Příběh ohnivé Toničky. V této povídce hrála hlavní roli Zuzana Bydžovská jako dělnice pracující u výklopníku, která otěhotní s amorálním horníkem Placákem. Film Figurky ze šmantů byl povídkovým debutem tří režisérů - Martina Faltýna, Jana Kubišty a Radovana Urbana. Literární předloha Františka Stavinohy určila místo děje – Kladno a jeho doly. Provázanost vyprávění zvýrazňuje nápad, že aktéři procházejí všemi příběhy. Hudební a rozhlasová činnost Vedle herectví se Karel Knechtl věnoval i hudební kariéře. Působil jako zpěvák a klavírista v bluesrockových skupinách Exit a Yatchmen. Po roce 1989 se významně prosadil jako editor, když editorsky pracoval na množství reedic českých hudebních alb. Již v roce 1967 se ve Frankfurtu nad Mohanem seznámil s tehdy novým fenoménem diskoték a stal se jedním z prvních diskžokejů v Československu. Jako středoškolák působil v divadlech malých forem, například ve Studentském divadle při SVVŠ Velvarská v Praze 6. Po roce 1989 a změně režimu svou hereckou kariéru uzavřel a nadále se věnoval především hudební publicistice. V letech 1992-1994 byl šéfredaktorem hudebního televizního pořadu BAGO, od roku 1995 byl programovým ředitelem Rádia Zlatá Praha, v letech 1997-1998 zastával funkci předsedy Akademie populární hudby a od roku 1999 pracoval jako umělecký ředitel gramofonové společnosti Sony Music Bonton. Ediční činnost a odkaz Nejvýznamnějším dílem Karla Knechtla jsou reedice archivních nahrávek z historie československé populární hudby pro firmu Bonton Music. Knechtl je začal připravovat v roce 1995, kdy vydal komplet nahrávek skupiny The Matadors; poté připravil několik stovek alb a kompilací, které vynikaly objevností, pečlivostí a vysokou kvalitou zpracování. Z těch opravdu významných lze zmínit například „sebrané zvukové spisy" divadla Semafor, Karla Gotta (obé, žel, nedokončené) nebo singly Marty Kubišové. Karel Knechtl nastolil v České republice pravidla pro ediční praxi v oblasti reedic historických nahrávek z oblasti populární hudby. Zemřel náhle ve věku pouhých 51 let.