Karel Fiala (I)

Karel Fiala (22. ledna 1871 v Mníšku pod Brdy — 27. července 1931 v Praze), herec Počátky a osobní život Karel Fiala se narodil 22. ledna 1871 v Mníšku pod Brdy do umělecké rodiny. Původně se vyučil papírníkem a nastoupil na úřednickou dráhu, kde postupně dosáhl pozice ředitele nemocenské pojišťovny. Vedle svého civilního zaměstnání se věnoval ochotničení, což ho později přivedlo k profesionálnímu herectví. Z prvního manželství s Antonií Fialovou (1874–1898) měl syna Františka Fialu (1891–1947), který později proslul pod pseudonymem Ferenc Futurista jako oblíbený pražský komik. Po brzké smrti první manželky se Karel Fiala oženil podruhé a z tohoto svazku se narodil syn Emanuel (Eman) Fiala (1899–1970), který se stal významným hercem, skladatelem a dirigentem. Karel Fiala byl také strýcem dalších umělecky založených osobností – architekta, herce a malíře Ferdinanda Fialy (1888–1953) a hudebního skladatele Jiřího Julia Fialy (1892–1974). Divadelní kariéra Karel Fiala působil jako herec v kamenném Švandově divadle na Smíchově, kde se později stal také ředitelem. Jeho divadelní kariéra byla významnou součástí jeho uměleckého života, ačkoliv podrobnosti o jeho konkrétních divadelních rolích nejsou v dostupných zdrojích detailně zdokumentovány. Jako člen souboru a později ředitel Švandova divadla se podílel na formování pražské divadelní scény počátku 20. století. Filmová kariéra Přestože se Karel Fiala věnoval filmu až v pozdějším věku, během posledních devíti let svého života se objevil ve 40 němých filmech, což z něj činí významnou osobnost rané české kinematografie. Jeho filmová kariéra začala v roce 1920 rolemi ve filmech Zlatá žena a Plameny života. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Otrávené světlo (1921), kde ztvárnil vynálezce profesora Oskara Granta, a Mrtví žijí (1922), kde se představil v trojroli jako Jakub Hlohovský, dr. Sirius a Petrus Quidan. Fiala často hrál charakterní role vážených osobností jako ředitelů, farářů či starostů, ale dokázal ztvárnit i prosté venkovany či nebojácné hrobníky. Významné filmy a role V roce 1921 se Karel Fiala objevil v několika významných snímcích včetně filmů Cikáni, Děvčata, vdávejte se!, Děti osudu a Moderní Magdalena. Rok 1922 byl pro něj mimořádně plodný – natočil filmy jako Drvoštěp, Koryatovič, Láska slečny Věry, Likérová princeznička (jako mlynář Koukal), O velkou cenu, Poslední polibek (jako pedagog Ramassi), Proč se nesměješ, Tulákovo srdce (jako hrabě Svarovský) a Venoušek a Stázička (jako venkovský dědeček). V následujících letech se objevil v dalších významných snímcích jako Buď připraven! (1923), Záhadný případ Galginův (1923), Za oponou smrti (1923), Bílý ráj (1924), Děvče z hor (1924), Prach a broky (1926) a Válečné tajnosti pražské (1926). Svou filmovou kariéru zakončil rolí mlynáře Bořického ve Fričově melodramatu Chudá holka (1929), kde hlavní roli ztvárnila jedna z prvních legendárních českých filmových hvězd Suzanne Marwille. Odkaz a význam Karel Fiala je považován za významného představitele známé české herecké dynastie Fialů a Futuristů. Jeho synové a synovci pokračovali v rodinné umělecké tradici a stali se významnými osobnostmi českého divadla, filmu a hudby. Přestože Karel Fiala zemřel v roce 1931, již na počátku éry zvukového filmu, jeho přínos pro českou němou kinematografii je nezpochybnitelný. Během své relativně krátké filmové kariéry vytvořil desítky postav, které pomohly formovat ranou českou filmovou tvorbu. Jeho odkaz žije dál nejen v jeho vlastních filmech, ale i v umělecké činnosti jeho potomků, kteří významně přispěli k rozvoji české kultury 20. století.