Jan Svoboda (I)

Jan Svoboda (13. července 1889, Hrochův Týnec, Rakousko-Uhersko – 8. listopadu 1974, Praha, Československo) byl český herec a filmový režisér, jedna z méně známých, ale významných osobností rané české kinematografie. Jan Svoboda se narodil v Hrochově Týnci u Chrudimi. Jeho profesionální dráha začala v oblasti divadla, kde se soukromě školil u významného herce a pedagoga Karla Želenského. Od roku 1910 nastoupil profesionální hereckou dráhu u různých kočovných společností a oblastních scén. Na sklonku první světové války působil jako člen Divadla v Národním domě v Moravské Ostravě – Stálé české scéně, kde získával cenné herecké zkušenosti. Po skončení první světové války se Jan Svoboda začal hlouběji zajímat o filmový svět, který v nově vzniklém Československu procházel dynamickým rozvojem. Stal se tajemníkem filmové společnosti JA.RO.KO., což mu umožnilo proniknout do zákulisí filmové produkce a získat potřebné kontakty a zkušenosti pro jeho pozdější režijní kariéru. V roce 1923 se podílel na filmu "Die Gasse der Liebe und der Sünde" (Ulička lásky a hříchu), který patří mezi jeho rané filmové práce. Jako režisér se prosadil až ve 30. letech, kdy natočil několik celovečerních filmů. V roce 1935 režíroval komedii "Cácorka" podle divadelní hry Anny Ziegloserové. Film vypráví příběh zedníka Kutila a jeho tří dcer, které mu dělají starosti. Hlavní role ve filmu ztvárnili Josef Příhoda jako zedník Kutil, Běla Tringlerová jako Cácorka a Ljuba Hermanová jako manekýnka Lidla. Téhož roku dokončil Jan Svoboda také film "Koho jsem včera líbal?", který byl původně režírován Zvonimirem Rogozem, jenž týden před koncem natáčení z projektu odstoupil. Film byl natočen podle stejnojmenného šlágru Ferryho Gyulaia na text Emanuela Železného a Jiřího Kavana. Dochovala se pouze neúplná podoba tohoto snímku. V roce 1938 natočil Jan Svoboda krátký dokumentární film "Junáci v přírodě", který zachycoval život skautů. Tento snímek pravděpodobně nebyl předložen cenzuře a uveden v kinech, ale představoval jeden z jeho posledních režijních počinů před druhou světovou válkou. Filmografie Jana Svobody není rozsáhlá, ale jeho přínos české kinematografii spočívá především v jeho průkopnické práci v období, kdy se český film teprve formoval a hledal svou identitu. Jeho filmy, ač dnes méně známé, představují zajímavý dokument své doby a přispěly k rozvoji české filmové tvorby v meziválečném období. Jan Svoboda zemřel 8. listopadu 1974 v Praze ve věku 85 let, zanechávaje za sebou skromný, ale nezanedbatelný odkaz v historii české kinematografie.