František Baťka

František Baťka, narozen 4. června 1918 v Praze, zemřel 16. června 1982 v Plzni, byl český divadelní a filmový herec. Po studiu na grafické škole navštěvoval soukromou hereckou školu v Praze. Za války, od roku 1941, se začal věnovat profesionálnímu herectví a vystřídal několik kočovných divadelních společností. Vystupoval také v pražském Rokoku a těsně před koncem války krátce působil v Beskydském divadle v Hranicích na Moravě (1944-1945). Divadelní kariéra Po válce František Baťka hrál a režíroval postupně na několika regionálních scénách. V letech 1945-1946 působil jako režisér ve Východočeském divadle v Pardubicích, následně v letech 1946-1949 jako herec v Severočeském národním divadle v Liberci. V letech 1949-1950 zastával pozici šéfa činoherního souboru v Městském divadle na Kladně. První významnější angažmá čekalo na Františka Baťku až v Brně, kde byl v letech 1950-1957 členem činohry Státního divadla. Tady vyzrál v kvalitního charakterního herce i představitele komediálních rolí, jeho doménou se stala především domácí a světová klasika (Revizor, Don Juan, Lucerna, Jan Roháč), příležitostně se znovu věnoval divadelní režii a uplatnil se i jako scénický výtvarník. Po brněnském angažmá se vrátil do Východočeského divadla v Pardubicích (1957-1960), kde působil jako herec. Od roku 1960 byl členem souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde setrval až do konce svého života. Filmová kariéra Před kameru přizval Františka Baťku poprvé Jaroslav Soukup, tehdy ještě student FAMU, do svého krátkého filmu Temná brána noci (1971). Jednalo se o studentský film, ve kterém si Baťka zahrál po boku dalších herců jako byli Pavel Trávníček, Jiří Krampol, Jana Dítětová či Ladislav Potměšil. Film vypráví příběh vojína Petra Košlera, který se vydá hned z nádraží za svou dívkou Danou. Netuší, že ho z auta zahlédl otec, který o jeho příjezdu do Prahy řekne matce. Petr marně obchází dům, ve kterém Dana bydlí. Setká se jen s jejím hrubým bratrem Pavlem, který nemá Petra rád a chce, aby si sestra vybrala jednoho z jeho kamarádů. Nastane večer, Petr se Dany konečně dočká a ta ho pozve dál. Později se František Baťka objevil v několika menších rolích ve filmech různých žánrů. V roce 1974 si zahrál ve filmu Muž z Londýna, který režíroval Hynek Bočan. V tomto kriminálním snímku se objevil po boku známých herců jako byli Jiří Sovák, Květa Fialová, Lubomír Lipský st., Jiří Krampol, Daniela Kolářová a další. V roce 1982 účinkoval ve filmu Má láska s Jakubem režiséra Václava Matějky, který patřil mezi jeho civilněji pojaté projekty. Hlavní roli v tomto snímku ztvárnila Zlata Adamovská. Za mužský herecký výkon v tomto filmu získal Josef Vinklář cenu na 21. festivalu českých a slovenských filmů v Ostravě 1983. Naposledy hrál František Baťka nevelkou úlohu prodavače v Soukupově filmu Vítr v kapse (1982), který však měl premiéru až po jeho smrti. Tento film, napsaný a režírovaný Jaroslavem Soukupem, byl uveden v roce 1982 a patřil mezi mainstreamové generační snímky, které vypovídaly o životě v normalizační šedi a bezčasí. Ve filmu Vítr v kapse se objevil Lukáš Vaculík, kterému zdatně sekundoval tehdy debutující Sagvan Tofi. Právě tyto Soukupovy snímky udělaly z Lukáše Vaculíka žádanou hereckou hvězdu. František Baťka zemřel 16. června 1982 v Plzni ve věku 64 let, krátce po dokončení svého posledního filmu.