Marie Rýdlová

Marie Rýdlová, rozená Lierová (3. prosince 1884 Německý Brod – 28. října 1971 Praha), byla významná česká herečka pocházející ze slavné divadelní rodiny. Rodinné zázemí a divadelní začátky Marie Rýdlová se narodila do rodiny s bohatou divadelní tradicí. Jejím otcem byl Karel Lier (1845-1909), přední herec a později režisér Národního divadla, matkou herečka Antonie Bollardová-Lierová. Herecké profesi se věnoval i její starší bratr František Lier (1875-1911) a nevlastní sestra Karla. Marie Rýdlová, rozená Lierová, pocházela ze slavné herecké rodiny Lierů, jejím otcem byl divadelní herec a později režisér Národního divadla Karel Lier (1845-1909), matka Antonie Bollardová-Lierová byla také herečkou. Herectví a divadelní režii se věnoval i jejich syn a Mariin starší bratr František Lier (1875-1911). I její manžel Antonín Rýdl byl hercem a režisérem. Poprvé začala Marie vystupovat ve třech letech v dramatu Debora. Profesionální divadelní dráhu nastoupila jako žačka herečky Národního divadla Izy Grégrové nejprve v Grauově společnosti vedené bratrem Františkem Lierem (1901). Od sezony 1902/1903 do roku 1910 byla členkou smíchovského Švandova divadla, kde prošla řadou činoherních i zpěvoherních rolí, tančila v operetních představeních a zpívala ve sboru, postupně se však profilovala v oboru činoherního herectví. Divadelní kariéra Od roku 1902 hrála v různých pražských divadlech (Švandovo a Intimní divadlo, Aréna) a v letech 1911-1918 vystupovala u venkovských společností. V roce 1918 se stala na dva roky členkou čerstvě založeného Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Následně získala angažmá u ředitele a režiséra Václava Jiřikovského v nově konstituovaném ostravském NDMS (1919–1922, 1924–1944), společně se svým manželem, hereckým kolegou a režisérem Antonínem Rýdlem (sňatek 1922) byli v letech 1922/1923 angažováni v bratislavském Slovenském národním divadle a jednu sezonu (1923/1924) v pražském Divadle Komedia, které v roce 1923 založil bulvární spisovatel a podnikatel Felix Achille de la Cámara. Na pozvání druhého ředitele NDMS Františka Uhlíře se v roce 1924 oba vrátili do Ostravy. Ve druhém ostravském angažmá navázala Marie Rýdlová na své předchozí úspěchy a ztvárnila řadu charakterních i komediálních postav české a světové klasiky. Vedle hlavního činoherního oboru působila nejprve externě (od 1927), v letech 1934–1940 pak smluvně také jako sólistka operetního souboru. Po odchodu z Ostravy krátce hrála v holešovické Uranii a věnovala se filmové práci, v roce 1945 nastoupila do Divadla 5. května, odkud přešla do Městského divadla na Královských Vinohradech, pozdějšího Divadla čs. armády (1945–1951). Byla představitelkou energických a rázných žen i laskavých matek a babiček. Pocházela z rozvětvené divadelní rodiny. Po angažmá ve Švandově divadle na Smíchově a u divadelních společností se stala v meziválečném období přední herečkou ostravské činohry. Filmová kariéra Film objevil Marii Rýdlovou až na prahu její šedesátky, kdy v Ostravě začala omezovat aktivní divadelní herectví. Její první filmovou postavou byla uklízečka ve Vávrově filmu Šťastnou cestu (1943), Otakar Vávra ji ostatně do menších rolí obsadil i ve svých dalších filmech (Nezbedný bakalář, 1946; Němá barikáda, 1948). Výraznější úlohu dostala jako lakotná rukavičnice Markéta ve filmu Rozina sebranec (1945; opět v režii Otakara Vávry). Posledním filmem Marie Rýdlové byla hudební komedie Divotvorný klobouk (1952), kde hrála menší roli manželky kováře. První rolí byla uklízečka v dramatu Šťastnou cestu a následovala vesničanka Kozlerka v romanci Rudolfa Hrušínského Jarní píseň. Po válce upoutala pozornost především Otakara Vávry, který ji obsadil hned do svých tří filmů. Jako první to byla Rozinina nevlastní matka, rukavičnice Markéta v historickém dramatu Rozina sebranec. Následovala zlá, lakomá a chamtivá žena řezníka Mikuláše Alžběta v komedii Nezbedný bakalář a spolupráci s Vávrou uzavřela vynikajícím způsobem ztvárněnou starou matkou záškodníka Waltera ve válečném dramatu Němá barikáda. Další negativní postavu, zlou vesničanku Vlčkovou, svěřil Rýdlové Vladimír Čech ve svém dramatu Divá Bára. Následovala role abatyše v dobrodružné agitce Akce B a filmová kariéra Rýdlové se definitivně uzavřela již v roce 1952 rolí ženy kováře v Radokově hudební komedii Divotvorný klobouk. Pedagogická činnost a ocenění Od konce třicátých let soukromě vyučovala herectví, k jejím žačkám patřila např. Slávka Budínová. Od konce 30. let mimo jiné soukromě vyučovala herectví, přičemž její renomé vynikajicí herečky bylo zárukou úspěchu jejích žáků (mezi ně patřila například Slávka Budínová). Marie Rýdlová získala v roce 1954 titul Zasloužilé umělkyně. Marie Rýdlová spolupracovala také s rozhlasem. Zemřela v Praze 28. října 1971 ve věku 86 let.