Sal Mineo

Sal Mineo, narozen 10. ledna 1939 v Bronxu, New York, zemřel 12. února 1976 v Los Angeles, byl americký herec, zpěvák a režisér. Patřil mezi nejvýraznější mladé talenty Hollywoodu 50. let a stal se jednou z prvních otevřeně bisexuálních osobností filmového průmyslu. Dětství a začátky kariéry Salvatore Mineo Jr. se narodil sicilským přistěhovalcům Josephine a Salvatorovi Mineo Sr., který pracoval jako výrobce rakví. Vyrůstal v drsném prostředí Bronxu a již v osmi letech byl členem pouliční gangu. Po zatčení za loupež v deseti letech dostal na výběr mezi nápravným zařízením pro mladistvé nebo profesionální hereckou školou. Naštěstí si vybral druhou možnost. Jeho matka ho zapsala do tanečních a hereckých kurzů, což mu otevřelo cestu k umělecké kariéře. První jevištní zkušenost získal v roce 1951 v divadelní hře Tennessee Williamse The Rose Tattoo, kde vystupoval po boku Maureen Stapleton a Eliho Wallacha. Následně ztvárnil mladého prince v broadwayském muzikálu The King and I s Yulem Brynnerem. Průlom v Hollywoodu Na filmovém plátně debutoval v roce 1955 ve snímku Six Bridges to Cross, kde získal roli, o kterou se ucházel i Clint Eastwood. Téhož roku se objevil ve filmu The Private War of Major Benson po boku Charltona Hestona. Skutečný průlom v jeho kariéře však přišel s rolí Johna "Plata" Crawforda v kultovním filmu Rebel Without a Cause (Rebel bez příčiny), kde ztvárnil citlivého teenagera okouzleného hlavním hrdinou Jimem Starkem v podání Jamese Deana. Za tento výkon byl v pouhých 17 letech nominován na Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli, čímž se stal pátým nejmladším nominovaným v této kategorii. Hvězdná kariéra v 50. letech Po úspěchu v Rebel Without a Cause se Mineo stal idolem teenagerů a jednou z největších mladých hvězd Hollywoodu. V roce 1956 se objevil v několika významných filmech včetně Crime in the Streets, kde si vysloužil přezdívku "The Switchblade Kid" (Kluk s vystřelovacím nožem). Zahrál si také v dramatu Giant (Obr) opět po boku Jamese Deana a ve filmu Somebody Up There Likes Me s Paulem Newmanem. V následujících letech ztvárnil hlavní role ve filmech Dino (1957), kde hrál problémového mladíka, a v Disney snímku Tonka (1958), kde ztvárnil mladého Siouxe jménem White Bull. V roce 1959 se představil v titulní roli životopisného filmu The Gene Krupa Story, kde ztvárnil slavného jazzového bubeníka. Kromě herectví se Mineo v roce 1957 krátce věnoval i hudební kariéře, kdy vydal několik singlů. Jeho píseň "Start Movin' (In My Direction)" se dostala do první desítky hitparády Billboard a prodala přes milion kopií. Vrchol kariéry a postupný útlum V roce 1960 dosáhl Mineo vrcholu své kariéry rolí Dova Landaua, mladého přeživšího holocaustu, ve velkofilmu Exodus režiséra Otto Premingera. Za tento výkon získal Zlatý glóbus a druhou nominaci na Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli. Přestože se snažil vymanit ze škatulky problémových teenagerů a hrál postavy různých etnických původů, na počátku 60. let začala jeho kariéra stagnovat. Byl již příliš starý na role, které ho proslavily, a pověsti o jeho sexuální orientaci mu bránily získávat hlavní role. V roce 1962 se objevil ve válečném eposu The Longest Day, kde ztvárnil vojáka zabitého po vylodění v Sainte-Mère-Église. Následovaly role ve filmech Cheyenne Autumn (1964), The Greatest Story Ever Told (1965) a Who Killed Teddy Bear? (1965). Jeho posledním významným filmovým počinem byla role Dr. Mila ve sci-fi Escape from the Planet of the Apes (1971). Divadelní práce a televizní vystoupení Když filmové role ubývaly, Mineo se vrátil k divadlu. Režíroval a hrál v kontroverzní hře Fortune and Men's Eyes, která měla úspěšná uvedení v New Yorku i Los Angeles. V roce 1967 se stal jedním z prvních hollywoodských herců, kteří veřejně přiznali svou homosexualitu. V 70. letech se objevoval především v televizních seriálech jako Harry O, Columbo, S.W.A.T. a Hawaii Five-O. V roce 1975 se vrátil na divadelní prkna v úspěšné sanfranciské produkci hry P.S. Your Cat Is Dead, kde ztvárnil bisexuálního zloděje. Tragický konec Když se zdálo, že se Mineova kariéra začíná znovu rozvíjet, přišla tragédie. Večer 12. února 1976, když se vracel domů z divadelní zkoušky v Los Angeles, byl ve věku 37 let ubodán při loupežném přepadení před svým bytem v West Hollywoodu. Po dlouhém vyšetřování byl z vraždy obviněn a odsouzen Lionel Ray Williams, který byl v roce 1990 podmínečně propuštěn. V době své smrti byl Mineo v šestiletém vztahu s hercem Courtneym Burrem III. Sal Mineo byl pohřben 17. února 1976 na hřbitově Gate of Heaven v Hawthorne, New York. Přestože jeho život skončil předčasně, zanechal po sobě významné filmové dědictví a stal se průkopníkem v otevřenosti ohledně sexuální orientace v době, kdy to v Hollywoodu bylo tabu.