Liam Dunn

Liam Dunn (12. listopadu 1916 – 11. dubna 1976) byl americký charakterní herec narozený v New Jersey. Tento talentovaný představitel vedlejších rolí se proslavil především svými komediálními výkony v 70. letech 20. století. Počátky kariéry Dunn absolvoval běžnou střední školu a následně studoval na malé herecké škole, kde se aktivně věnoval divadelním představením. Jeho profesionální kariéra začala v oblasti televize, kde působil nejprve jako castingový režisér. Podle biografie Warrena Beattyho z roku 2005 to byl právě Dunn (v knize uváděný jako Dunne), kdo v roce 1957 jako castingový režisér v CBS dal Beattymu jeho první hereckou příležitost v nedělním náboženském pořadu Lamp Unto My Feet. V roce 1968 mu byla nabídnuta první filmová role, kterou však odmítl ve prospěch práce v televizi. V počátcích své herecké kariéry se objevoval v populárních televizních seriálech jako Bonanza, Room 222, Alias Smith and Jones, Mannix, Emergency! a Gunsmoke. Průlom v kariéře Dunnův zásadní průlom přišel v roce 1972, kdy ztvárnil postavu soudce Maxwella (a otce postavy Barbry Streisand) v komedii What's Up, Doc? režiséra Petera Bogdanovicha. Během natáčení si ho všiml režisér Mel Brooks, který v té době formoval stálý soubor herců pro své filmy. Brooks následně angažoval jak Dunna, tak herečku Madeline Kahn, která ve filmu také účinkovala. Spolupráce s Melem Brooksem Díky spolupráci s Melem Brooksem se Liam Dunn zapsal do filmové historie. V kultovní westernové parodii Blazing Saddles (1974) ztvárnil nezapomenutelnou roli reverenda Johnsona. Téhož roku se objevil v další Brooksově komedii Young Frankenstein jako pan Hilltop v jedné z úvodních scén filmu. Jeho poslední spoluprací s Brooksem byl film Silent Movie (1976), kde hrál prodavače novin. Dunn byl typickým představitelem postav, které byly v rámci slapstickové komedie často verbálně nebo fyzicky zesměšňovány. Filmy pro Disney Vedle spolupráce s Melem Brooksem se Liam Dunn objevil v několika produkcích studia Walt Disney. V roce 1973 hrál Dr. Winslowa ve filmu The World's Greatest Athlete a Dr. Spraguea v komedii Charley and the Angel. Následující rok ztvárnil roli doktora v populární komedii Herbie Rides Again s Helen Hayes v hlavní roli. V roce 1976 se objevil jako Dr. Morgan ve filmu Gus. Jeho posledním projektem byl film The Shaggy D.A. (1976), kde měl hrát odchytávače psů. Další filmová tvorba Dunn se objevil i v dalších významných filmech 70. let. Mezi ně patří válečná komedie Catch-22 (1970), dramatická adaptace Papillon (1973) s Stevem McQueenem, akční snímek Emperor of the North Pole (1973) s Lee Marvinem, komedie Bank Shot (1974), muzikál At Long Last Love (1975) s Burtem Reynoldsem a komedie Peeper (1976) s Michaelem Cainem a Natalie Wood. Televizní tvorba Kromě filmů Dunn pokračoval v práci pro televizi. Objevil se v populárních seriálech jako All in the Family, Barney Miller, McMillan & Wife, Rhoda, Sanford and Son a The Mary Tyler Moore Show. Jeho posledním televizním projektem byl film The Quinns (1976-77) pro ABC, kde hrál Seana Quinna staršího. Osobní život a odkaz Ačkoliv Liam Dunn zemřel relativně mladý ve věku 59 let, vždy vypadal mnohem starší, což ovlivnilo i typy rolí, které dostával. Během natáčení filmu The Shaggy D.A. zkolaboval při scéně na kolečkovém kluzišti a krátce poté, 11. dubna 1976, zemřel na emfyzém v Granada Hills v Kalifornii. Jeho roli ve filmu dokončil herec John Fiedler. Přestože Dunnova kariéra trvala relativně krátce, zanechal nesmazatelnou stopu v americké filmové komedii 70. let, především díky spolupráci s Melem Brooksem a účinkování v rodinných filmech studia Disney.