Marcel Bozzuffi

Marcel Bozzuffi, narozen 28. října 1929 v Rennes, Ille-et-Vilaine, Francie, zemřel 1. února 1988 v Paříži, byl významný francouzský herec a režisér, který se proslavil především svými charakterními rolemi záporných postav v mezinárodních filmových produkcích. Počátky kariéry Bozzuffi začínal svou kariéru jako kaskadér ve francouzském filmu, což mu poskytlo cenné zkušenosti pro jeho pozdější hereckou dráhu. Jeho první filmové role přišly v polovině 50. let, kdy se objevil ve snímcích Caroline and the Rebels a Razzia sur la chnouf (1955), byť v neuvádějících rolích. Postupně se vypracoval na charakterního herce, který byl díky svému výraznému vzhledu často obsazován do rolí drsných mužů a padouchů. Mezinárodní průlom Skutečný průlom v jeho kariéře přišel v druhé polovině 60. let, kdy ztvárnil postavu Jo Ricciho ve filmu Le deuxième souffle (1966) režiséra Jean-Pierre Melvilla. Tento kriminální thriller, který se stal ve Francii kasovním trhákem, mu otevřel dveře k významnějším rolím. V roce 1969 následovala další klíčová role v politickém thrilleru Z režiséra Costa-Gavrase, kde Bozzuffi ztvárnil postavu Vaga, člena pravicové extremistické organizace. Film Z získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film a byl nominován i na Oscara za nejlepší film. Hollywoodský úspěch Mezinárodní publikum si Marcela Bozzuffiho pamatuje především díky jeho roli nájemného vraha Pierra Nicoliho ve filmu The French Connection (1971) režiséra Williama Friedkina. Tento oscarový snímek obsahuje jednu z nejslavnějších akčních scén filmové historie – honičku v newyorském metru, kde Bozzuffi předvedl i své kaskadérské dovednosti. Podle producenta Philipa D'Antoniho sám provedl obtížný pád pozpátku ze schodů nadzemní dráhy. Zajímavostí je, že na ikonickém plakátu k filmu je Bozzuffiho postava zobrazena ve větší velikosti než hlavní hvězda Gene Hackman. Režisérská tvorba Vedle herectví se Marcel Bozzuffi věnoval i režii. V roce 1969 natočil svůj režijní debut L'Américain, kde si také zahrál postavu Jackyho, bývalého fotbalového hrdiny, který se potýká s životem po skončení sportovní kariéry. Hlavní roli v tomto dramatu ztvárnil Jean-Louis Trintignant jako Bruno, muž, který se po 15 letech v Americe vrací do rodného Rouenu a zjišťuje, jak se jeho přátelé i město změnili. Ve filmu se objevila i Bozzuffiho manželka Françoise Fabian a legendární Simone Signoret. Pozdější kariéra V 70. letech pokračoval Bozzuffi v úspěšné herecké kariéře, objevil se v řadě italských a francouzských filmů. Mezi významné patří role v politickém thrilleru Illustrious Corpses (Cadaveri eccellenti, 1976) režiséra Francesca Rosiho, kde hrál po boku Lino Ventury. Dále se objevil ve filmech jako Chino (The Valdez Horses, 1973), Colt 38 Special Squad (1976) nebo La Cage aux Folles II (1980). Další činnost a odkaz Kromě herectví a režie byl Marcel Bozzuffi také známý jako dabér – propůjčil svůj hlas francouzským verzím filmů s Charlesem Bronsonem a Paulem Newmanem. V roce 1963 se oženil s francouzskou herečkou Françoise Fabian, s níž zůstal až do své smrti v roce 1988. Marcel Bozzuffi zanechal výraznou stopu v evropské i světové kinematografii. Přestože byl často obsazován do rolí padouchů a drsných mužů, jeho herecký rejstřík byl mnohem širší. Účinkoval ve dvou filmech nominovaných na Oscara za nejlepší film (Z a The French Connection), přičemž druhý jmenovaný tuto cenu získal. Celkem se během své kariéry objevil ve více než 90 filmech, což z něj činí jednoho z nejvýraznějších francouzských charakterních herců své generace.