Ivo Paukert

Ivo Paukert (13. dubna 1931, Praha – 4. dubna 2013, Praha) byl významný český televizní scenárista a režisér, který se nesmazatelně zapsal do historie české televizní zábavy. Patřil k nejvýraznějším osobnostem televizní tvorby a jeho jméno je spojeno s desítkami oblíbených pořadů, které vytvořil pro Československou a později Českou televizi. Vzdělání a začátky kariéry Vystudoval režii na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU), kterou absolvoval v roce 1955. Během studií natočil své první krátké filmy, mezi něž patřily První oběd (1953) a Hastrman (1955). Ačkoliv jako svůj profesní vzor uváděl italského režiséra Federica Felliniho, filmové režii se nikdy nevěnoval – jeho doménou se stala televizní zábava. Po studiích zamířil do Ostravy, kde působil jako první režisér tamního televizního studia v letech 1956-1958. Koncem padesátých let mu jeho původ a politické prověrky znemožnily další práci v médiích a pět let pracoval jako dělník, byl mimo jiné tesařem a soustružníkem. Zlatá éra v Československé televizi V uvolněné atmosféře šedesátých let se mohl vrátit do televize a od roku 1963 působil jako režisér Hlavní redakce zábavných pořadů Československé televize v Praze. Těžištěm Paukertovy tvorby se již v šedesátých letech staly hudební pořady. Významně pomáhal zviditelňovat divadlo Semafor, režíroval televizní přenosy jeho představení a byl autorem původních televizních pořadů a medailónů populárních zpěváků, jako byli Karel Gott, Yvetta Simonová nebo Waldemar Matuška. Spolupráce s Waldemarem Matuškou vyvrcholila v několikaletém úspěšném cyklu Dobrý večer s Waldemarem (1970-1974). Paukert se také podílel na vzniku oblíbených televizních silvestrovských pořadů, které patřily k divácky nejsledovanějším. Televizní hry a seriály V žánru televizních her se Ivo Paukert prosadil několika dodnes reprízovanými komediemi. Mezi nejznámější patří Sardinky aneb Život jedné rodinky z roku 1986, komedie podle scénáře Haliny Pawlowské, která humorně zachycuje trampoty mladého manželského páru se sháněním vlastního bytu. Do hlavních rolí obsadil Ivanu Andrlovou a Vladimíra Dlouhého, rodiče nevěsty ztvárnili Slávka Budínová a Rudolf Hrušínský, rodiče ženicha pak Zdena Hadrbolcová a Jiří Vala. Z jeho seriálové tvorby je třeba zmínit Pletky paní Operetky (1981), kde jako průvodce působil Viktor Preiss. Videostop a další úspěšné formáty Mimořádně úspěšným projektem Iva Paukerta byl soutěžní pořad Videostop, který se na televizních obrazovkách udržel patnáct let (1985-2000) a patřil k nejoblíbenějším televizním soutěžím své doby. V devadesátých letech našel Ivo Paukert uplatnění v retrospektivních pořadech typu Hovory H ještě po dvaceti letech (1990) nebo V Praze bejvávalo blaze (1992). Tato doba přála také návratům do televizních archivů a Paukert realizoval úspěšný cyklus Proč bychom se nebavili, když nám Pánbůh archiv dal (1997). Ocenění a závěr kariéry Několik let režíroval také předávání cen TýTý a v roce 2000 v rámci tohoto pořadu sám vstoupil do Síně slávy televizní tvorby. Paukertovu práci lemují i četné další trofeje, získal například Cenu Českého literárního fondu nebo Cenu FITES. V televizi se jako režisér uplatnil naposledy u talkshow Na kus řeči (2001) s Miroslavem Donutilem. Ivo Paukert patřil k posledním mohykánům slavné televizní éry zábavných pořadů a byl součástí režisérské elity, kam patřili například také Zdeněk Podskalský, Jaromír Vašta či Ján Roháč. Osobní život Od roku 1959 byl ženatý s Evou, rozenou Zoulovou. Jeho zájmy byly široké – od vážné hudby přes výtvarné umění až po cestování a sportovní aktivity. Ivo Paukert zemřel 4. dubna 2013 v Praze ve věku 81 let po delší nemoci.