Dennis Morgan

Dennis Morgan, vlastním jménem Earl Stanley Morner, se narodil 20. prosince 1908 v malém městečku Prentice ve Wisconsinu. Byl americký herec a zpěvák, který se stal jednou z významných hvězd hollywoodského filmového průmyslu 40. let 20. století. Počátky kariéry Morgan pocházel ze švédsko-skotské rodiny, ačkoliv byl později často obsazován do rolí Irů. Po absolvování Carroll College ve Waukesha ve Wisconsinu se přestěhoval do Chicaga, kde studoval operní zpěv a vystupoval v divadlech a nočních klubech. Svou profesionální dráhu zahájil jako rozhlasový hlasatel v Milwaukee a později komentoval i zápasy fotbalového týmu Green Bay Packers. V Chicagu se pak prosadil jako rozhlasový zpěvák, než se přesunul do Los Angeles, aby zkusil štěstí ve filmovém průmyslu. Hollywoodské začátky V Hollywoodu začínal pod jménem Stanley Morner v malých rolích pro studio MGM. Jeho prvním významnějším vystoupením bylo nezveřejněné účinkování ve filmu The Great Ziegfeld (1936), kde zpíval píseň "A Pretty Girl Is Like a Melody", ačkoliv jeho hlas byl ve skutečnosti nadabován Allanem Jonesem. Po krátkém působení v Paramountu, kde používal pseudonym Richard Stanley, podepsal v roce 1939 smlouvu se studiem Warner Bros., které mu dalo jméno Dennis Morgan. Průlom v kariéře Skutečný průlom v Morganově kariéře přišel v roce 1940, kdy byl zapůjčen studiu RKO pro film Kitty Foyle, kde hrál po boku Ginger Rogersové, která za svůj výkon získala Oscara. Morgan za svou roli obdržel ocenění newyorských kritiků a jeho hvězda začala stoupat. Následně se objevil v řadě významných filmů pro Warner Bros., včetně snímků Captains of the Clouds (1942) s Jamesem Cagneym a In This Our Life (1942) s Bette Davisovou a Olivií de Havillandovou. Hvězdná léta V polovině 40. let se Morgan stal jednou z největších hvězd studia Warner Bros. a údajně i nejlépe placeným hercem studia. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří válečné drama God Is My Co-Pilot (1945), kde ztvárnil roli plukovníka Roberta Lee Scotta, a vánoční klasika Christmas in Connecticut (1945), kde hrál námořníka Jeffersona Jonese po boku Barbary Stanwyckové. Velký úspěch zaznamenal také v muzikálu My Wild Irish Rose (1947), kde ztvárnil irského tenora Chaunceyho Olcotta a mohl naplno využít svůj pěvecký talent. Spolupráce s Jackem Carsonem Jednou z nejplodnějších kapitol Morganovy kariéry byla jeho spolupráce s hercem Jackem Carsonem, se kterým se znal již z dob působení v Milwaukee. Studio Warner Bros. je spojilo do populární dvojice, která měla konkurovat úspěšnému duu Bing Crosby - Bob Hope ze studia Paramount. Morgan a Carson spolu natočili celkem 11 filmů, včetně snímků Two Guys from Milwaukee (1946), Two Guys from Texas (1948) a It's a Great Feeling (1949) s Doris Dayovou. V těchto filmech Morgan obvykle hrál sympatického zpěváka, který získal dívku, zatímco Carson ztvárňoval hlasitého, ale zbabělého komika. Pozdější kariéra Na počátku 50. let začala Morganova filmová kariéra postupně uvadat. Jeho poslední film pro Warner Bros. byl western Cattle Town (1952). Po ukončení smlouvy se studiem se v roce 1956 stáhl z filmového průmyslu a věnoval se podnikání. Stal se rančerem v kalifornském okrese Madera a příležitostně vystupoval v televizních pořadech. Občas se vracel k divadelním vystoupením a koncertoval s Milwaukeeským symfonickým orchestrem. K filmu se krátce vrátil ve snímku Rogue's Gallery (1967) a jeho poslední obrazovkou rolí byla epizoda v seriálu The Love Boat v roce 1980. Osobní život a odkaz Morgan byl znám jako rodinně založený muž, který se vyhýbal hollywoodským skandálům. V roce 1933 se oženil s Lillian Vedderovou, se kterou zůstal až do své smrti a měl s ní tři děti: Stanleyho Jr., Kristu a Jima. Po smrti svého blízkého přítele Jacka Carsona v roce 1963 se stal národním mluvčím a organizátorem sbírek pro Americkou společnost pro boj s rakovinou. V roce 1983 byl spolu s Carsonem uveden do Síně slávy wisconsinských umělců. Dennis Morgan zemřel 7. září 1994 ve Fresnu v Kalifornii na respirační selhání po dlouhodobých srdečních problémech ve věku 85 let.