Zapálené debaty o nejotřesnějších snímcích končí ve stejných slepých uličkách jako pře o těch nejlepších. Každý máme trochu jiná kritéria a shodnout se na tom, jaké (ne)kvality jsou skutečně zásadní, bývá často neřešitelné. Proto může být zajímavé poslechnout si pohled zvenčí – tedy od někoho (či spíše něčeho), kdo k těmto otázkám přistupuje co nejméně subjektivně.
Jakmile ho někam obsadí, na internetu se ve velkém začnou rozjíždět diskuze, jak dlouho vydrží na plátně. Tento měsíc vstoupí do kin fantasy Saint Seiya: Rytíři zvěrokruhu – Počátek, kde Sean Bean hraje, a ve virtuálním prostoru už koluje plakát s hrdiny s otázkou: „Tak kohopak asi ve filmu odpraví jako prvního?“
Do kin se právě dostává film Renfield, jehož hlavním hrdinou je jedna z vedlejších postav románu Drákula. Oddaný sluha upírského hraběte, který tráví převážnou část románu Brama Stokera v psychiatrické léčebně, kde se věnuje konzumaci hmyzu, už má však za sebou úctyhodnou filmovou kariéru. V minulosti mu svou tvář propůjčil třeba Tom Waits nebo Klaus Kinski.
Oscarové ceremoniály by měly být oslavou filmového umění a přehlídkou solidarity. Ti, již odcházejí s prázdnou, zatleskají vítězům a poté s nimi prohýří noc na nejhvězdnější párty roku. Občas je ale patrné, že volba Akademie je přítomným osobnostem proti srsti. Obzvláště tehdy, když v jejich kategorii shrábne zlatou sošku někdo jiný. Zavzpomínejme na několik případů, kdy prohra vyústila v pohrdavé grimasy, odchody ze sálu či sprosté výlevy.
Přestože se česká kinematografie na horory nikdy nezaměřovala, vybrat desítku nejděsivějších titulů není snadný úkol – lákavých adeptů je totiž mnohem víc. Spousta krátkometrážních děl si proto vysloužila „jen“ čestnou zmínku a vybraná desítka se snaží odrazit různé proudy a přístupy, jimiž se tuzemští filmaři a filmařky během uplynulých dekád snažili vystrašit publikum.
Upíry si spojujeme s kříži, osikovými kůly, černými kápěmi, rakvemi a česnekem. Spoustou česneku! Některá jejich zpodobnění tomu odpovídají do puntíku, jiná se takovým klišé záměrně vyhýbají. Podívejme se na seznam deseti nejdůležitějších filmových upírů.
Legendární maďarský herec Bela Lugosi bývá nejčastěji spojovaný s jeho definující rolí hraběte Drákuly, díky které se stal hororovou ikonou a významnou součástí zábavní kultury dvacátého století. Stejně pozoruhodný jako prvotní úspěch je ale rovněž hercův pozdní úpadek k béčkové tvorbě a spolupráce s „nejhorším režisérem historie“ Edem Woodem, s nímž před smrtí natočil několik kultovních filmů.
Přestože se méně nadaným a občas i respektovaným tvůrcům často povede natočit skrz naskrz špatný film, který kritici ve své době odstřelí, neznamená to, že daný produkt upadne v zapomnění. Naopak, řada snímků vyloženě pochybných a úsměvných kvalit si získala specifickou pověst 'tak špatný, až dobrý' a pro jistý okruh fanoušků se stala kultovní záležitostí. Pojďme si 20 takových filmů představit.
Filmaři napříč generacemi a národy často a rádi vyznávají lásku svému řemeslu tím, že své příběhy zasazují přímo do filmařského a studiového zákulisí. Filmy o filmu jsou velmi specifické, ale současně nesmírně různorodé a inspirativní. Pojďme si představit 20 takových případů.
Nový film Davida Finchera (pro Netflix) vypráví příběh o tom, jak vznikal film Občan Kane. Vlastně ne, jinak: Vypráví film o tom, proč se scenárista Herman Mankiewicz, alias Mank, rozhodl napsat scénář Občana Kanea právě tak, jak ho napsal. Což je důležité. Neboť o natáčení Občana Kanea není v Mankovi zhola nic a Orson Welles je v něm jen pár minut. Mank chce být spíše výpovědí o tom, jak fungoval Hollywood ve 30. letech, než výpovědí o životě alkoholického scenáristy.
O smrti Landaua, který za svůj život ztvárnil téměř dvě stovky rolí, informoval jeho publicista Dick Guttman. Martin Landau se proslavil díky seriálu Mission: Impossible, zahrál si v kultovním Hitchcockově filmu Na sever Severozápadní linkou (1959), v Kleopatře (1963) nebo ve snímku Tima Burtona Ed Wood (1994). Za něj získal Oscara v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
