Joan de Beauvoir de Havilland, známá profesionálně jako Joan Fontaine, se narodila 22. října 1917 v Tokiu v Japonsku britským rodičům. Byla anglicko-americkou herečkou, která se proslavila svými rolemi v hollywoodských filmech během tzv. Zlatého věku Hollywoodu. Počátky kariéry Joan Fontaine zahájila svou filmovou kariéru v roce 1935, kdy podepsala smlouvu se studiem RKO Pictures. Aby se vyhnula srovnávání se svou starší sestrou Olivií de Havilland, která již v té době byla úspěšnou herečkou, přijala umělecké jméno Joan Fontaine podle příjmení svého nevlastního otce. První významnější role získala ve filmech The Man Who Found Himself (1937) a You Can't Beat Love (1937). V roce 1939 se objevila ve filmu Gunga Din po boku Caryho Granta a Douglase Fairbankse Jr., kde ztvárnila jedinou ženskou mluvící roli. Ve stejném roce si zahrála také v Cukorově snímku The Women s Joan Crawford a Normou Shearer. Průlom a spolupráce s Hitchcockem Zásadní zlom v její kariéře přišel v roce 1940, kdy po šestiměsíčním konkurzu získala hlavní ženskou roli v americkém debutu britského režiséra Alfreda Hitchcocka Rebecca. V tomto psychologickém thrilleru ztvárnila druhou manželku Maxima de Wintera (Laurence Olivier), která žije ve stínu jeho zesnulé první ženy. Za svůj výkon byla poprvé nominována na Oscara za nejlepší herečku. O rok později opět spolupracovala s Hitchcockem na filmu Suspicion, kde hrála novomanželku, která začíná podezřívat svého manžela (Cary Grant) z vražedných úmyslů. Za tuto roli získala Oscara za nejlepší herečku, čímž se stala jedinou herečkou, která kdy získala toto ocenění za výkon v Hitchcockově filmu. Vrchol kariéry v 40. letech Po úspěchu s Hitchcockem se Joan Fontaine stala jednou z nejvýznamnějších hollywoodských hvězd 40. let. V roce 1942 si zahrála po boku Tyrona Powera v romantickém válečném dramatu This Above All. O rok později ztvárnila hlavní roli ve filmu The Constant Nymph, za kterou získala svou třetí a poslední nominaci na Oscara. Ve stejném roce se objevila v titulní roli v adaptaci románu Charlotte Brontëové Jane Eyre, kde jejím partnerem byl Orson Welles v roli Rochestera. V roce 1944 účinkovala ve filmu Frenchman's Creek, další adaptaci románu Daphne du Maurier, ačkoli sama Fontaine tento film nepovažovala za jeden ze svých nejlepších. Po válce se objevila v komedii The Affairs of Susan (1945), která představovala její první komediální roli. V roce 1946 založila se svým tehdejším manželem Williamem Dozierem produkční společnost Rampart Productions, pod jejíž hlavičkou natočila několik filmů. Pozdější filmová kariéra Jedním z jejích nejvýznamnějších pozdějších filmů byl Letter from an Unknown Woman (1948), režírovaný Maxem Ophülsem, který je dnes považován za klasiku. Ve stejném roce si zahrála po boku Binga Crosbyho ve filmu The Emperor Waltz a také ve snímku You Gotta Stay Happy s Jamesem Stewartem. V roce 1950 účinkovala ve filmech September Affair a Born to Be Bad. V roce 1952 ztvárnila významnou roli ve velkofilmu Ivanhoe s Robertem Taylorem a Elizabeth Taylor. Po tomto filmu začala její filmová kariéra postupně upadat a Fontaine se více zaměřila na divadlo, rozhlas a televizi. V 50. letech se objevila v několika dalších filmech, včetně The Bigamist (1953), Casanova's Big Night (1954), Beyond a Reasonable Doubt (1956) a Island in the Sun (1957). Její poslední filmovou rolí byl horor The Witches (1966), známý také jako The Devil's Own. Divadlo a televize V 60. letech se Joan Fontaine začala více věnovat divadlu. V roce 1954 sklidila úspěch na Broadwayi v inscenaci Tea and Sympathy, kde vystupovala po boku Anthonyho Perkinse. V roce 1968 se vrátila na Broadway v představení Forty Carats. V 70. a 80. letech se příležitostně objevovala v televizních filmech a seriálech, včetně mýdlové opery Ryan's Hope, za což byla v roce 1980 nominována na cenu Daytime Emmy. Osobní život a zájmy Joan Fontaine byla čtyřikrát vdaná: za herce Briana Aherna (1939-1945), producenta Williama Doziera (1946-1951), s nímž měla dceru Deborah, scenáristu Colliera Younga (1952-1961) a sportovního novináře Alfreda Wrighta Jr. (1964-1969). Kromě herectví měla mnoho dalších zájmů - byla licencovanou pilotkou, šampionkou v balónovém létání, zkušenou jezdkyní na koni, rybářkou lovící tuňáky, golfistkou, kuchařkou s certifikátem Cordon Bleu a licencovanou bytovou dekorátérkou. Její rivalita se sestrou Olivií de Havilland byla dobře známá a často medializovaná. Obě sestry zůstávají jedinými sourozenci v historii, kteří získali hlavní herecké Oscary. Joan Fontaine zemřela 15. prosince 2013 ve věku 96 let ve svém domě v Carmel Highlands v Kalifornii.

Podezření