Emil František Burian, český hudební skladatel, režisér a dramatik, se narodil 11. června 1904 v Plzni. Pocházel z hudební rodiny; jeho otec, Emil Burian, byl operním pěvcem. Svou uměleckou dráhu zahájil studiem na pražské konzervatoři pod vedením Josefa Bohuslava Foerstera. Během své kariéry se věnoval nejen divadlu, ale také filmové tvorbě, kde zanechal výraznou stopu jako skladatel filmové hudby.

Počátky filmové tvorby

Burianova filmová kariéra začala počátkem 30. let 20. století. V roce 1932 složil hudbu k filmu "Před maturitou", který režírovali Vladislav Vančura a Svatopluk Innemann. Tento snímek byl jedním z prvních, kde Burian prokázal svůj talent pro filmovou hudbu, jež dokázala podtrhnout atmosféru a emoce příběhu.

Spolupráce s významnými režiséry

V následujících letech Burian spolupracoval s řadou předních českých režisérů. V roce 1936 vytvořil hudbu k filmu "Ulička v ráji" režiséra Martina Friče, kde jeho kompozice doplnila romantický příběh zasazený do pražských ulic. Téhož roku spolupracoval s Vladimírem Borským na filmu "Vojnarka", adaptaci divadelní hry Aloise Jiráska, kde jeho hudba podtrhla dramatický ráz příběhu.

Vlastní filmové projekty

Kromě skládání hudby se Burian věnoval i režii a scénáristice. V roce 1939 natočil film "Věra Lukášová" podle předlohy Boženy Benešové, kde kromě režie a scénáře složil i hudbu. Tento film reflektoval sociální témata a ukázal Burianovu schopnost komplexního tvůrčího přístupu. Po válce, v roce 1949, režíroval film "Chceme žít" podle románu Karla Nového, opět s vlastní hudební kompozicí.

Ocenění a uznání

Jedním z vrcholů Burianovy filmové tvorby byla hudba k filmu "Siréna" z roku 1947, režírovanému Karlem Steklým. Tento snímek získal na VIII. Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách Velkou cenu a Burian obdržel Cenu za filmovou hudbu. Jeho kompozice v "Siréně" mistrně zachytila atmosféru dělnického prostředí a podtrhla dramatický příběh filmu.

Poslední léta a odkaz

V 50. letech pokračoval ve své filmové tvorbě, například hudbou k filmům "Psohlavci" (1955) režiséra Martina Friče a "Cesta do pravěku" (1955) Karla Zemana. Jeho schopnost přizpůsobit hudbu různým žánrům a atmosférám činila jeho dílo výjimečným. Emil František Burian zemřel 9. srpna 1959 v Praze.