Letos to bylo opravdu pestré. Tradičně spousta dobrých dokumentů, dva animované filmy světové úrovně, výtečná černá komedie, dvě solidní psychologická dramata, výjimečné retro či vážná solidní sci-fi.
Články 6
Moje nová tvář je časosběrný dokument o mladé ženě, které se její bývalý partner pomstil za rozchod tím, že ji polil kyselinou. Ta jí rozleptala obličej, oči, ruce a plíce. Martina se dává dlouhých devět let dohromady a má jen minimální naději na to, že někdy opět uvidí, najde se partnera a vůbec překoná strach z mužů.
Jen málo filmových dokumentů se dočká mainstreamové pozornosti, což je škoda. Moje nová tvář má přesto potenciál zaujmout, příběh kyselinou polité Martiny v sobě má pořádný kus příběhové atraktivity. Ten se může ve špatných rukou snadno změnit v bulvár. V těch správných však může vzniknout strhující osobní drama o nutnosti znovunalezení sebe sama.
Již sedmadvacátý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava proběhne od 24. do 29. října. Program nabídne více než tři sta padesát snímků. Mimo jiné přinese objevnou retrospektivu bratří Gastona a Georgese Mélièsových a Václava Táborského, obrazy z podzemí charkovského metra nebo fenomén deep fake. Chybět nebudou ani filmy natočené umělou inteligencí nebo portrét francouzského bestsellerového spisovatele Édouarda Louise.
Dokumentaristka Jarmila Štuková a producentka Maja Hamplová přináší dokument o životě Češky, jež žije s následky útoku kyselinou. Tento tragický fenomén se ve světě stává čím dál častějším a mívá mnoho motivací. V tomto případě šlo o pomstu bývalého partnera. Událost poskytuje záminku jak ke zkoumání osobní identity, tak i otázek týkajících se celé společnosti včetně postavení žen v páru i mimo něj.
Místo cel žijí v barevných pokojících a jejich hlavní náplní je pečovat o děti. V Česku už 15 let funguje oddělení, kde si mohou matky odpykávat tresty společně s potomky mladšími 3 let. Tohle vězení ve Světlé nad Sázavou má nejmenší recidivu v Česku (pod 10 procent). Smysl projektu stojí na principu motivace vězněných mateřskou láskou. A právě tahle myšlenka Veroniku Jonášovou zaujala natolik, že se tu rozhodla sledovat příběhy několika odsouzených žen.