Sergio Leone

Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.

Nazývat se žijící legendou může málokdo a vedle Chucka Norrise na to má nezpochybnitelný nárok herec, režisér, scenárista a hudební skladatel Clint Eastwood. Možná nejslavnější kovboj stříbrného plátna z filmů Sergia Leoneho přesedlal před víc jak půlstoletím také k režii a tehdy započal svou ještě úspěšnější tvůrčí epochu. Držitel čtyř Oscarů za dramata Nesmiřitelní (Unforgiven) a Million Dollar Baby má na kontě přes čtyřicet režijních zářezů, v nichž se často zařezával pohledem do svých soků také před kamerami. Ve třiadevadesáti letech Eastwood dotočil soudní drama Juror #2 s Nicholasem Houltem (Menu) a Toni Collette (Děsivé dědictví) a na zákulisní fotografii má z velitelské sesle stále přehled, i když podle všeho už píše svou labutí píseň.

Ikonické komediální duo Bud Spencer a Terence Hill má na svém kontě nespočet slavných komedií, na kterých vyrostl zejména v 80. a 90. letech v našich končinách snad každý. Existuje pak jeden film, jenž v souvislosti s touto dvojicí naskočí každému snad ihned – Jestli se rozzlobíme, budeme zlí (...altrimenti ci arrabbiamo!). Právě tato taškařice slaví aktuálně 50 let od své italské, tedy domovské, premiéry. Je proto ten nejlepší čas podívat se na to, proč je zrovna tento jejich počin považován za ten nejoblíbenější a nejzábavnější.

Italský národní poklad Terence Hill slaví 85 let. O téměř deset let přežil svého staršího kamaráda Buda Spencera, s nímž natočil 18 filmů a utvořil jednu z nejpopulárnějších dvojic kinematografie. Krom westernů a akčních komedií z 60. a 70. let má ale na kontě i spoustu dalších titulů, jimiž zaplnil svou pestrou kariéru.

Pondělní večer opět přinese novou epizodu pořadu Pop Coolt powered by Kinobox, kterou vysílá Prima Cool o půl desáté večer. Naše rubrika se u příležitosti 40. výročí Zjizvené tváře ponoří ke kořenům gangsterek a představí trojlístek formujících titulů, na nichž posléze velikáni jako Scorsese či Leone stavěli.

Letos oslavila 25 let od svého uvedení nejpopulárnější komedie nejpopulárnějšího Jugoslávce. Nechybělo však mnoho a pozdější televizní klasika Černá kočka, bílý kocour (1998, v originále Crna mačka, beli mačor, anglicky prostě Black Cat, White Cat) by vůbec nevznikla – Emir Kusturica totiž chtěl v 90. letech s filmařinou skončit.

Filmová trilogie Kmotr se po loňském padesátém výročí od premiéry prvního dílu opět dostává na televizní obrazovky. Stále diskutovaná a legendární klasika navazuje na kořeny gangsterského žánru, který však variuje a ohýbá, čímž položila základy pro zcela odlišný proud. V čem byla v rámci gangsterek skutečně inovativní?

Jméno Sergia Leoneho je spojené především s klíčovými díly spaghetti westernů, jejichž kvality dalece přesáhly brakové rámce svého žánru a zařadily se mezi nejobdivovanější tituly všech dob. Hodný, zlý a ošklivý (1966), Tenkrát na Západě (1968) nebo také mafiánský román Tenkrát v Americe (1984) se pravidelně objevují v žebříčcích nejlepších filmů, Leone však mohl svou poměrně skromnou filmografii rozšířit i o příspěvek v žánru, který bychom od něj nejspíš nečekali – totiž z komiksu.

Nemluvný bezejmenný pistolník z Leoneho dolarové trilogie či Drsný Harry, jeden z průkopníků akčního žánru. Herecká a posléze i režijní kariéra Clinta Eastwooda zasahuje do neuvěřitelných osmi dekád a rozhodně jí nelze vyčíst nedostatek výrazných rolí. Kalifornský rodák však nikdy nepronikl do světa komiksů, přestože k tomu měl hned několik příležitostí.

Robert De Niro musí v libovolném žebříčku nejvlivnějších amerických herců historie okupovat nejpřednější pozice. Jeho unikátní neústupné charisma, oddanost svým rolím a variabilita, s níž se chápe všech žánrů od lehké komedie až po horor, z něj učinily nedotknutelnou ikonu a osobnost, jejímž názorům veřejnost naslouchá. Pět snímků, v nichž si zahrál, figuruje v žebříčku sta nejlepších filmů americké kinematografie dle tamního filmového institutu. A skutečné klenoty můžeme nalézt i mezi více přehlíženými a upozaďovanými díly, v nichž manhattanský rodák zářil především v 80. a 90. letech.

Nemusíte hrát upovídanou postavu jako Woody Allen nebo Jim Carrey, abyste se zapsali do filmové historie. Často bohatě stačí, když hrdinové a hrdinky místo slov jednají a nabídnou pohled, z něhož zamrazí. Následující kladné filmové postavy milujeme a věšíme si jejich plakáty na zeď navzdory tomu, že většinou sotva otevřou ústa. Anebo možná právě proto.

Co se děje v našem mozku, když se díváme na film? Tuhle otázku si filosofové kladou už dlouho, v posledních dekádách se k nim přidali i neurovědci. A ti mají k tématu opravdu hodně co říct.

Hrdinové a hrdinky stříbrného plátna potřebují mít po ruce zloduchy, na nichž mohou dokazovat svou statečnost a odhodlání bránit spravedlnost. Někteří záporáci jsou tak výjimeční, že jejich proslulost se v popkultuře vyrovná klaďasům. Řada z nich však špinavou práci nechává na svých poskocích, které vysílá bojovat do první linie a spoléhá na jejich dovednosti, dokud se při závěrečném zúčtování nemusí protagonistovi postavit sami. Pobočníci filmových padouchů jsou díky pevným žánrovým šablonám snadno rozpoznatelní a někteří evidentně vyčnívají.

Třetí Strážci Galaxie míří do kin a v Marvelu si od nich slibují velký návrat fanoušků a fanynek do kin. Ti totiž v poslední době začínají být, pokud budeme soudit ze slabších tržeb, komiksy již přejedeni. Patříte tak k těm, který současná komiksová vlna nebaví a chcete si takzvaně doplnit vzdělání? Přinášíme desítku netradičních tipů na komiksové filmy, na které už si dnes vzpomene málokdo.

Jak lépe zakončit akční či westernovou podívanou než strhující přestřelkou, v níž si to udatní hrdinové konečně rozdají se zákeřnými padouchy? Leckteré pamětihodné finále stojí za připomenutí, a tak se pojďme společně prostřílet desítkou ikonických závěrů filmů.