Charles Chaplin

Každý jistě zná filmové logo s řvoucím lvem, možná ne každý si ale stihne všimnout tří latinských slov vepsaných na stuhu, která šelmu obklopuje. „Ars Gratia Artis“, tedy „Umění pro umění“. Studio Metro-Goldwyn-Mayer si je jako svůj cíl vytyčilo přesně před 100 lety, během nichž je jak vrchovatě naplnilo, tak se proti nim zpronevěřilo tak moc, jak si jde představit. Vítejte v Hollywoodu. Značka dnes žije hlavně ze svého historického katalogu, kvůli němuž si ji větší konglomeráty přehazují jako vařící brambor první jakosti. Každý ví, že MGM je poklad, i když nikdo neví, co si s ním počít. Přesto tento projekt ani po 100 letech neskončil, což není samozřejmostí.

Když na sobě vliv nezastavitelného času nepociťujete, není co řešit. Devětašedesátiletý Kevin Costner má období největší filmové slávy zřejmě za sebou, ale momentálně zažívá uměleckou a zjevně i životní renesanci. Příští měsíc v Cannes uvede první celovečerní část své (možná) čtyřdílné westernové ságy Horizon: An American Saga, která do amerických kin poputuje v červnu. Po předčasném odchodu ze seriálu Yellowstone, který je v zámoří extrémně populární, se rovněž chystá na další osobní projekty. Mezi nimi má být také „malý příběh o muži a ženě“ v jeho režii, v němž si chtěl mermomocí zahrát australský idol Chris Hemsworth (Thor). O roli však přišel právě na úkor Costnera, jenž do intimní romance obsadil sám sebe.

Na jméno Charlese Chaplina, jeho tvář a především jeho ikonickou personu Trampa svět jistě nezapomněl – ve skutečnosti se jedná o jednu z mála osobností rané éry kinematografie, kterou nedrží v úctě jen cinefilové a historici, ale i široká veřejnost. Co možná trochu v zapomnění upadlo, je intenzita, s níž byl Chaplin uctíván. A později nenáviděn. Nebyl považován prostě za dobrého komika, ale za „prvního génia filmu“. Největšího z umělců své generace, který zažehl duši kinematografie. Zároveň to byl muž, který žil dramatický a mnohdy kontroverzní osobní život a dvě desetiletí svého života strávil ve vyhnanství.

Pražskému kinu Aero se podařil husarský kousek. Ve spolupráci s Aerofilms zakoupilo distribuční práva k obskurní černobílé grotesce Stovky bobrů (Hundreds of Beavers), která je navzdory předpokladům natolik kvalitní a zábavná, že si zaslouží mnohem širší diváckou základnu, než jakou může nabídnout Festival otrlého diváka, kde film mohli vidět první čeští diváci a divačky.

Jackie Chan se nikdy nesoustředil na nevyhrávání prestižních sportovních utkání jako někteří jiní velikáni akčního filmu, kteří se k herectví uchýlili s rostoucím věkem či po utrpěném zranění. Jeho srdce bylo vždy u filmu. A jeho vliv na to, jak se dají bojové sporty zobrazovat na plátně, je nezměrný. Dnes slaví 70 let a má za sebou skoro stejně dlouhou a bohatou kariéru plnou úžasných a šílených kousků.

Zřejmě není mnoho filmařů, kterým by se podařilo si během kariéry splnit tolik snů jako Alfredu Hitchcockovi. Anglický režisér napříč pěti dekádami režíroval více než 50 filmů a hned několik z nich se pravidelně umisťuje v žebříčcích nejvlivnějších děl všech dob. Jeden sen ale realizovat nedokázal, i když k němu měl v jednu chvíli docela blízko – totiž natočit film o Titanicu.

Kaskadéři jsou od počátků kinematografie málo oceňovaným motorem skoro každého filmu, v němž se herci musí vedle chůze také rozběhnout, skákat, bourat s autem, jezdit na koni nebo absolvovat náročné bojové sekvence. Pro slavného režiséra Matthewa Vaughna (Kick-Ass, X-Men: První třída) představují skutečné hrdiny stříbrného plátna a v nadcházejícím nepojmenovaném projektu s Chrisem Hemsworthem (Vyproštění, Thor) a Samem Rockwellem (Zelená míle) jim coby producent umožňuje napsat, režírovat i hrát ve vlastním celovečeráku, který prý „zlomí světové rekordy“ a „zrenovuje akční film jako takový.“

Pětatřicetiletá americká herečka Emma Stone patří nepochybně k nejrespektovanějším a nejpopulárnějším osobnostem své generace v Hollywoodu. Má dar vybírat si role, jež kombinují divácký, kritický a akademický zájem, jak dokazuje její oscarový výkon v La La Landu. Její aktuální snímek Chudáčci půjde do českých kin koncem ledna a v USA patří mezi oscarové favority. V rámci jeho propagace se spolu s kolegy rozhovořila o svých nejoblíbenějších filmech, přičemž jejich volby vyvolaly pořádnou melu.

Česká televize dnes večer na stanici Art uvede oscarové Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela a následně autorův dokumentární portrét v rámci cyklu Zlatá šedesátá. Naskýtá se tedy ideální příležitost připomenout si ceněný snímek i jeho režiséra, který v roce 2020 zemřel.

Dlouhé proslovy nejsou jen doménou divadla, i ve filmu totiž lze vykouzlit strhující monology, jež dávají prostor jak hercům a herečkám, tak i využití filmové řeči. A právě na takové kinematografické perly se dnes podíváme.

Před pár dny oslavila 60. narozeniny největší čínská kung-fu hvězda Jet Li. Nyní máme skvělou záminku připomenout si světově nejúspěšnějšího hongkongského akčního herce Jackieho Chana, neboť od premiéry jeho prvního velkého filmu Škola hada právě uplynulo 45 let.

Příští rok mu bude sto let, přesto patří k filmům, které se na plátně nikdy nepřestanou vyjímat. Orientální dobrodružnou fantasy Zloděj z Bagdádu uvede tento týden do tuzemských kin Film Europe. Volná adaptace Pohádek tisíce a jedné noci o zakázané lásce mezi prostým zlodějem a urozenou princeznou představuje možná nejepičtější němý film Hollywoodu, který charakterizuje zejména osobnost hlavní hvězdy, producenta a pionýra akčního žánru Douglase Fairbankse.

Jednačtyřicetiletý herec Rami Malek, jemuž role frontmana kapely Queen v životopisu Bohemian Rhapsody vynesla Oscara, si zřejmě připíše další atraktivní úlohu. Pro Warner Bros. Television vzniká série o životě a díle legendárního herce a režiséra Bustera Keatona, jenž ve 20. letech minulého století směle konkuroval Chaplinovi a předváděl kaskadérské kousky, nad nimiž zůstává i dnes rozum stát.

Které sto let staré snímky stojí dodnes za vidění? Rok 1923 napsal řadu příběhů, jež jsou z hlediska vývoje filmu podstatné a pomáhají nám dotvořit obrázek doby vyznačující se poválečným rozkvětem i blížícími se vrcholy němé éry. Nabídnutý soupis filmů tedy můžete brát jako inspiraci k doplnění mezer v dějinách kinematografie – leckterá díla jsou totiž stále velmi poutavá.

Antikapitalismus táhne. Dokonce tak moc, že přední zástupci kapitalismu okatě brojí proti ideologii, jež je dostala na výsluní. Moderní chytré komedie mívají přesah do satirického žánru, ve skutečnosti však nic měnit nechtějí.