martin-mickey-stusak
28 455 bodů •
6
Španělská tvorba je v reálnosti hodně progresivní a nebojí se sáhnout po čemkoliv. A tak tentokrát tamní tvůrci použili nábožensko-filosofickou nauku nazvanou 'gnosticismus'. Mimo jiné je charakteristická odmítáním hmotného světa a přesvědčením o spásné roli poznání a víry v božskou jiskru v člověku. A právě o tomto celý příběh je, který pro svou dějovou obrazotvornost používá starou dobrou sektu. Děj však už jakoby byl v samotném jádru dosti pošramocený nerozhodností, takže je po divácké stránce hodně těžko srozumitelný, co je tedy opravdu skutečné a co jen pouhá představa. Potíž je také rozpoznat vzájemný vztah dvou sester, které jsou v centru všeho dění. Chvíli jsou spolu a podporují se, chvíle podraží jedna druhou, aby si za kratičkou dobu zase emočně vyznávali náklonnost, po které si role vymění a druhá začne podrážet tu první. A takhle stále dokola. Dohromady zkrátka žádná z nich neví, co vlastně chce a o co jí jde. Ona ta divácká nerozhodnost je ale zase v jiné věci přínosná, co se týče tvůrčího pohrávání si s vnímáním a realitou, poněvadž si nikdo není jistý, jestli nadpozemský svět, jednoduše nazvané jako království, o kterém členové sekty stále mluví, skutečně existuje nebo ne. Jenomže právě to všechno vyznívá tak, jakoby se v tom ztratili i samotní tvůrci, neboť spousta dějových odvětví, i přes porozumění o jaký žánr se jedná, postrádá sebemenší logiku v rámci daných skutků. A k tomu opět pomalé tempo, které vzniklou nepřesvědčivost ještě více přikrmuje. Atmosféricky určité hororové aspekty sice znatelné jsou, ale dohromady to díru do světa rozhodně nijak zvlášť neudělá. V pozadí všeho jde spíše o melodrama, do kterého si samozřejmě nechal Netflix v rámci svého LGBT… kodexu nacpat lesbičky. Tvůrci se viditelně snažili, o tom žádná, ale výraznějšímu ději a rychlejšímu tempu, kvůli ucelenějšímu elánu a plnohodnotnému příběhu, se určitě mohl dát větší prostor.
