75%
Končalovského syrová kritika doby a místa však myšlenkově nesklouzává k přehnané naivitě a černobílé antisovětské či antikomunistické propagandě. Ljudmila se z přesvědčené komunistky na konci filmu rozhodně nestane něčím na způsob plakátové hrdinné bojovnice proti režimu, za nějž by předtím položila i život. Její ideály ve společenskou rovnost a spravedlnost přetrvávají, jen už si není tolik jistá tím, zda strana a její představitelé ušlechtilé ideje socialismu naplňují dostatečně a optimálními způsoby.