hanys_
18 771 bodů •
8
Krásný noir se skvělým Cooperem. První půlka v cirkuse měla sice svoje kouzlo, ale teprve to přepnutí do města vykouzilo perfektní stylistickou podívanou. Nejlepší Del Toro za minimálně 15 let. 8.5/10
Komentáře a recenze 13
Dle počtu bodů
filmfanouch6
12 644 bodů •
8
Guillermo del Toro získal začátkem roku 2018 Oscara za režii snímku Tvář vody, který sám ten samý rok vyhrál Oscara za nejlepší film roku. Režisér Bladea II či prvního Pacific Rim se tak definitivně zapsal mezi režiséry, na které by se měla v brzkých letech upoutat pozornost a sám del Toro si jako svůj další projkt zvolil novou adaptaci románu Nightmare Alley z roku 1946. Ta už se jedné adaptace dočkala v roce 1947, kdy se jí chopil režisér Edmund Goulding a hlavní role Stantona Carlisle se zhostil Tyrone Power, sám del Toro ovšem tvrdil, že spíše než remake bude jeho Ulička přízraků věrnější adaptací románu Williama Lindsayho Greshama. A fanoušky del Tora nejspíš jeho samotná Ulička přízraků nezklame. Del Torova Ulička přízraků je totiž další vizuálně vypiplaný a atmosféricky funkční film tohoto původem mexického režiséra, který na to jde tak trochu jinak než v roce 1947. Hrubá kostra děje sice zůstává stejná, dvě a půl hodiny ovšem del Toro využívá i k tomu, aby na rozdíl od původního filmu více prozkoumal pozadí ústředních postav a jejich motivace. Del Toro se v tomto případě skutečně striktně nedrží původního filmu, v jistých momentech ovšem dokáže vyvolat pocit, že má Del Toro verzi z roku 1947 dostatečně nakoukanou a jeho film noir z roku 2021 se minimálně u původní adaptace alespoň částečně inspiroval. Guillermo del Toro nadále působí jako filmař, který točí s radostí a v aktuální konkurenci amerických blockbusterů a lokálních komedií je přeci jen radost na velkém plátně vidět film, který se aktuálním trendům vymyká. A to i přesto, že je díky tomu předurčen k nezájmu a finančnímu propadáku. V tomto ohledu možná del Torova Ulička přízraků selhala už na samotném počátku, klasické del Torovo vyhrávání si s atmosférou a především světem, který aktuálně zpracovává ovšem zůstává. Samotná látka jakoby byla pro del Tora stvořená a přesto dokázal del Toro po téměř 80 letech přijít se zcela svěžím pojetím, které Uličce přízraků dokázalo jen prospět. Jako u originálu platí, že je první polovina více vtahující než tou druhou, kdy je i díky delší délce výraznější problém s celkovým tempem. Právě del Torova adaptace má ovšem více času prokreslit postavy a udělat si o nich smysluplnější obrázek. Především o ústředním antihrdinovi Stantonu Carlieslovi, kdy jakoby byla tato role pro Bradleyho Coopera zcela stvořena. Jen málokdo by totiž tuhle snadno nenávisti hodnou postavu dokázal ztvárnit s takovým přirozeným charizmatem a především způsobem, který by u Carlieslea i v těch jeho nejhorších momentech dokázal vytvořit alespoň částečně sympatie. Del Toro má v průběhu šanci se alespoň částečně vrátit ke svým hororovým kořenům, jinak ovšem nadále dokazuje, že za ta léta jako filmař vyspěl. I díky vedení herců, kdy každý z nich (ať už Cate Blanchett, Willem Dafoe či Rooney Mara) předvádí plnokrevný výkon a působí do jednotlivých rolí jako ideální volba. Funkční je i dobová výprava a dá se očekávat, že Ulička přízraků bude na Oscarech patřit minimálně mezi favority v technologických kategoriích. Del Toro přitom dokáže prodat i dobovou atmosféru a i díky nadále aktuálnímu tématu manipulace dokáže jeho Ulička přízraků plnokrevně obstát i v současnosti. I díky tomu, že jde nadále o svěží téma si dokáže Ulička přízraků obhájit svou existenci i jinak než, že jde o vysněný projekt talentovaného tvůrce. Především jde navíc o ukázku filmu, kterých bude v brzké době pro kina vznikat co nejméně. A přesto je radost tuhle částečnou poctu film noiru a částečně o sobě funkční noir thriller vidět na velkém plátně a vidět nadšenost kreativního tvůrce, který si se samotnou látkou očividně vyhrává. Ať už skrze vizuální pojetí či zmíněnou velmi funkční prací s atmosférou. Del Toro se v průběhu prokazuje jako výtečný filmový vypravěč, který celkovým zpracováním dokáže vytvořit film těžce srovnatelný s adaptací z roku 1947 a přesto z ní zanechat trochu toho ducha. I proto je možná škoda, že se naším kinům vyhne černobílá verze s názvem Vision in Darkness and Light, která by filmu samo o sobě dodala ještě více speciální kouzlo. Nutno ovšem dodat, že i s barvami má del Torova Ulička přízraků velmi velké kouzlo, kdy si del Toro vyhrává s barevnou korekcí, osvětlením i kamerovými úhly. Guillermo del Toro na vrcholu svých sil. Nová Ulička přízraků si tak dokáže obhájit svou existenci i díky tomu, že celkové zpracování pojímá svěže a přesto předává vše důležité. Del Toro si splnil sen a pro kina stvořil film, kterých bude v dohledné době vznikat po čertu málo. A na rozdíl od původního filmu dodává více tragický nádech, který dokáže na celou Uličku přízraků vrhnout tak trochu jiný pohled. Del Torova Ulička přízraků možná rychle zapadne, mezi nejlepší filmy roku 2021 ovšem rozhodně patří.....
hrumsrt
9 335 bodů •
6
Tohle je jeden z těch filmů, kde na mě trailer zapůsobil na tolik, že jsem silně uvažoval, zda ho nepřijdu zažít do kinosálu. Dneska, musím děkovat sobě samému, že jsem tak neučinil, jelikož bych se spálil. Guillermo del Toro je režisér, na kterého nejde zapomenout v souvislosti s Oscary, kdy z mně nepochopitelného důvodu to dostal za průměrnou Tvář vody. Nelze mu upřít, že má svůj styl, který skvěle vychází na světlo s těmihle drama-fantasy. Tentokrát si pro svůj další počin vybral novou adaptaci starší americké klasiky z poválečných let. V cirkusovém prostředí ve stylu Freak Show (mockrát jsem si pofňuknul po AHS). V téhle komunitě se úplně nabízí si prokreslit co nejvíce postav, ale del Toro se vydal jinou cestou a snaží se to celé zakotvit jedním příběhem. No a dokud se držíme někde poblíž šapitó, tak to celkem funguje, ale vizí je, že jde jen o takový úvod. Mám rád Bradleyho jako herce - sedí mu komedie, skvěle padne do romantiky a současně zvládá i akčnější role. Ale tentokrát jakoby dostal roli "kouzelníka" Stana, se kterou si úplně neuměl poradit. Jakoby mu někdo řekl, jak to má zahrát, jakoby to nehrál podle sebe, či že ho někdo vede podle důkladných pokynů. Všechno tohle má za důsledek, že se mi jeví takový nesvůj a často až moc klinický a svázaný. Dokonce bych to viděl jako jeho nejslabší výkon. Ještě mě teda velmi zaujalo, že nechybělo moc a role Molly (Rooney Mara) by se zhostila Stefani Germanotta. A v celém tom projevu pro ni naprosto nevidím místo, ta role není příliš velká, takže mít tam někoho tak poutavého - prostě opak někoho, kdo splyne s davem - by mohlo zbořit celou výstavbu těch scén, navíc Gaga by šlápla vedle a vůbec by se tady nikam neposunula, ba naopak. Příběhově se mi to děsně vleče, holt ta stopáž je přepal. Všichni mluví tak pomalu a já pořád čekám, kdy se tam začne něco dít.. Co nelze upřít, je celková stylizace celého filmu, to je za mě největší pozitivum filmu. Nakonec celou tou myšlenkou je, že ze všech těch zrůd je nejděsivější a nejošklivější samotný manipulátor Stan.. Komplikovaný příběh měl jsem problém udržet i bdělost, až pak v poslední zhruba půlhodině to začalo konečně nabírat obrátky. Ve výsledku hvězdně obsazená průměrnost. 50%
blackkocour
3 745 bodů •
6
Toro kočovníkuje celý orchestr, ale Mozarta nebo Beethowna nezahraje ani omylem. Svou výhodu to má jen kvůli tomu, že všechno z Guillermovi biografie je lepší než Tvář vody, u které jsem naštěstí usnul už na začátku, a mile překvapil konec. To, co bylo mezi tím byla noční můra o Mořském panici, kterému z kloaky vyrostla pohlavní žláza. No, ale tohle? Zkrácená anotace.. dobře odvedený film, hlavně z toho režisérského, del Toro se ambiciózně domnívá, že natočil kult, po kterém se budou nové generace nadějných mladých režisérů učit, ale není to takový šlágr, jak se navenek může jevit. Já nevím, ale zmerčil jsem, že film dost čerpá (třeba neúmyslně) z American Horror Story - Freak Show, který mě ale bavil daleko víc. Převelice dlouhá reklama na koňskou mast proti kostním deformacím, a zběsilá touha dát Cooperovi po držce, jak neumí hrát. Tohle se ti Toráči faunovsky nepovedlo abych purpurovsky hodnotil, ale stačilo to aspoň na průměrného Blejda, ze zlatou armádou z Pekelníka.
marie-kolarova
2 829 bodů •
9
Od prvního záběru skvělá atmosféra, a skryté mrazení vyzařující z Bradleye Coopera. Okamžitě mě vcuclo do sedačky a dlouho jsem seděla bez pohnutí, i když v cirkusu se toho vlastně tolik neděje. Nejisté momenty jsem spíše spatřovala v těch mentalistických vystoupeních, ovšem scéna na hřbitově je dokonalá jízda. Drsnější verze Faunova labyrintu. Špičkové herecké výkony a dokonalý vizuál. Jinak stará škola se základním motivem: pokud je tvoje kariéra založená na vytahování toho horšího z lidí, tak se pak nediv. Před Bohem neutečeš.
aquiver
2 107 bodů •
8
Vynikající del Torova režie nabízí zejména v první hodině v cirkuse silnou temnou atmosféru, dle mého srovnání ještě lepší než Nolanův akademický Dokonalý trik, který vidím jako rovnocenný kousek. Flashbacky Bradleyho Coopera do chmurné minulosti pak zcela strhující. Asi po hodině následuje časový skok do New Yorku, a tam Ulička přízraků dějově lehce zpomalí (zkrácení této části o 20 minut by spíš prospělo). Závěrečná část pak šlape opět na výbornou a film uzavírá tak trochu antihollywoodským způsobem. Herecky nemám, co bych vytkl. Snímek nejspíš bude patřit mezi nejlepší kousky, které se letos v našich kinech objeví.
Marcos22
994 bodů •
8
Ulička přízraků je noirovou filmovou jednohubkou věhlasného Guillerma del Tora, která ve Vás dokáže stejně jako režisérův opus, Faunův labyrint, vyvolat pocity stísněnosti, úzkosti a deprese. A dolehne na Vás stejně intenzivně jako když se Frodo blíží v Pánu Prstenů k Hoře osudu, aby splnil své poslání. Divák si s přibývajícím časem uvědomuje svoji pozici bezmocného pozorovatele, kdy by rád hlavnímu protagonistovi pomohl, ale neexistuje cesta, jak toho docílit. Vedle Bradleyho Coopera ve filmu exceluje duo Rooney Mara – Cate Blanchett, které podávají prvotřídní výkon a role jim náramně sedly, stejně tak vizuální stránka del Torova snímku je standardně dechberoucí, plná detailů. Stopáž Uličky přízraků čítající více než 150 minut je zde s ohledem na emoce, které se snaží v divákovi vyvolat, naprosto legitimní a divák ji vůbec nepociťuje. Velmi dobře ve snímku fungují flashbacky, které v samotném závěru snímek umocní, a které přímo ovlivní Váš pohled na hlavní postavu. Pro diváky, vyznávající kočovný způsob života a kouzlo magie a manipulace mysli povinnost, pro ostatní na rozšíření znalostí o neo-noir žánru (Poslední noc v Soho, Prokletý ostrov, Černá Dahlia aj.) silné doporučení. Čtyři hvězdy. 👍 (27.01.2022)
RafCapone
504 bodů •
9
Všechno na jedničku. Del Toro nezklamal ani u tak těžkého tématu a pěkně pomalu sype jednu informaci za druhou.
