ob_ver
617 bodů •
9
Jeden z těch filmů při kterých se nervózně ošíváte v sedačce až máte chuť ji frustrovaně sebrat a vyhodit, aby vás nakonec zachránil průvodčí, který vás vyrazí ze dveří jedoucího vlaku na drsnou a studenou dlažbu nejbližšího nástupiště.
Sandler je boží. Nezvládl jsem uvěřit jen manželskou scénu při rodinné oslavě Pesach. Taky nejsem příliš spokojený se závěrem, protože jsem zatápal v neuspokojivě prokreslených motivech vedlejších postav. Nevyčnívá to z celku, konceptu díla a dá se to chápat spíše jako zdar autorského záměru - vrcholné podtržítko samoúčelnosti násilí.
Tak oprášíte odřená kolena, utrousíte pár peprných slov okolo stojícím čumilům, sáhnete po telefonu, abyste se dozvěděli co nechcete, a vzteky ho hodíte do kolejiště s přesvědčením, že se světem je jakoby náhle cosi špatně. Bezpečně víte, že vracet se nikam nechcete.
