Colette: Příběh vášně

63%

Zajímavosti 18

  • Na začátku filmu, který se odehrává v roce 1892, dostane hlavní hrdina sněhovou kouli. Sněhovou kouli vynalezl v roce 1900 Rakušan Erwin Perzy.
  • Zhudebnění Yeatsovy básně "Down by the Sally Gardens" vyšlo v roce 1909.
  • Ve scéně v tanečním studiu, která se odehrává v roce 1904, hraje klavírista skladbu Golliwog's Cake-walk od Clauda Debussyho (na soundtracku ji opakuje orchestr). Skladba byla zkomponována až v roce 1909.
  • Citát "Ruka, která drží pero, píše dějiny" je velmi podobný citátu, který je obecně připisován Napoleonu Bonapartovi.
  • (cca ve 42. minutě) je k vidění olejomalba francouzského impresionisty Gustava Caillebotta "Les raboteurs de parquet" ("Škrabáci na podlahu").
  • Colettina díla se často dočkala filmových adaptací, z nichž nejznámější jsou Gigi (1958) Vincenta Minnelliho a Chéri (2009) Stephena Frearse. Francouzskou spisovatelku ztvárnila Mathilda May ve filmu Becoming Colette (1991) a Marie Trintignant ve filmu Colette, svobodná žena (2004).
  • Scénář k filmu se začal psát v létě 2001 ve Francii pod názvem "Colette a Willy". Richard Glatzer a Wash Westmoreland se chtěli usadit v pařížském bytě, který jim půjčil přítel, ale jakmile se tam ocitli, s nemilým překvapením zjistili, že bydlení je pronajaté. Museli se uchýlit do venkovského domu, z něhož se vyklubal zámeček z 15. století v žalostném stavu, bez internetu a televize. Zcela odříznuta od moderního světa byla dvojice schopna položit první verzi scénáře zhruba za deset dní. Psaní však zdaleka nebylo u konce; během 16 let vzniklo nejméně 20 verzí scénáře.
  • Tento film je prvním samostatným celovečerním filmem Washe Westmorelanda, který do té doby všechny své filmy režíroval společně se svým společníkem Richardem Glatzerem, jenž 10. března 2015 zemřel na Charcotovu chorobu.
  • Obdržel pochvalu španělského ministerstva jako "zvláště doporučený pro podporu rovnosti žen a mužů" (especialmente recomendada para el fomento de la igualdad de género).
  • Wash Westmoreland původně napsal scénář v roce 2001, ale tehdy se mu nepodařilo film natočit.
  • Exteriéry se natáčely v Paříži, ale francouzský venkov byl rekonstruován v oblastech Northamptonshire a Oxfordshire. Kvůli nedostatku rozpočtu potřebného na kompletní natáčení v Paříži se tým přesunul také do Budapešti, kde natáčel v přírodních scenériích, a do ateliérů Origo.
  • Spisovatelka Colette napsala novelu "Gigi", podle níž vznikla stejnojmenná divadelní hra a film.
  • Režisér měl od začátku na mysli Keiru Knightley pro roli Colette a poprvé se s ní setkal přes FaceTime, když byl pozván na filmový festival v Šanghaji. Byla tehdy půlnoc a on už neměl téměř žádný telefon nabitý. Během několika minut se mu ji podařilo přesvědčit, aby se dobrodružství zúčastnila, a to těsně předtím, než se mu vybil telefon.
  • Colette se zrodila ze zájmu Richarda Glatzera, partnera a společníka režiséra Washe Westmorelanda, o francouzskou autorku. V roce 1999 o ní začal číst knihy a přišel s nápadem natočit o ní film. Když se Westmoreland a Glatzer dostali do centra pozornosti díky oscarovému snímku Julianne Mooreové Still Alice (2014), rozhodli se konečně Colette pojmout. Bohužel v té době už byl Glatzer hospitalizován s ALS v pozdním stadiu a mohl komunikovat pouze prostřednictvím aplikace pro iPad, která převáděla text na zvuk pomocí prstu. Krátce nato zemřel.
  • Při psaní první verze scénáře bydleli Richard Glatzer a Wash Westmoreland v sídle, které jim půjčil přítel. Ukázalo se, že jeho teta měla velmi blízko k Anne de Jouvenel, vnučce Colette.
  • Režisér se rozhodl obsadit některé transgenderové herce do rolí cisgenderových postav: Jake Graf jako Gaston Arman de Caillavet a Rebecca Root jako spisovatelka Rachilde.
  • V tomto období bylo ve Francii zakázáno, aby ženy nosily pánské oblečení, a proto vznikl skandál, když se Colette rozhodla nosit kalhoty. Ironií je, že homosexualita byla legální, a to již od roku 1791.
  • Při natáčení v Budapešti bylo občas takové horko, že Dominic West nosil v těžkém kostýmu vodní vestu, která fungovala jako chladič v autě a cirkulovala mu kolem horní části těla chladnou vodu. Tuto pomůcku mu doporučil John C. Reilly, který takový přístroj používal, když hrál rotundního Olivera Hardyho v životopisném filmu Stan & Ollie (2018).