Střet západního šéfa s postsovětskými zvyklostmi nejlépe doloží jedna groteskní lapálie. Závodní otužilecký klub žádá k Vánocům frézu na sníh. Ředitel jednu objeví a přikáže, aby ji do klubu převezli. Po čase si otužilci stěžují, že nic nedostali. Načež se ukáže, že dárek poslali zpět, protože fréza byla čtyři roky stará a oni chtěli novou.
I když jde o dokument, měl jsem z něj podobný dojem jako z Hologramu pro krále nebo Lovu lososů v Jemenu. Nebo dokonce jako z něčeho od Wese Andersona, protože tvůrci si velmi dobře umějí pohrát s vizuální stránkou a dokážou udělat normální monolog vtipnější tím, že protagonistu správně geometricky umístí do velké sauny nebo do pokoje s medvědí kůží.
Velmi kvalitní, zajímavý a filmařsky kvalitní dokument natočil debutant. To je samozřejmě skvělá zpráva. Ale ještě důležitější je, že se mu podařilo zachytit reálnou atmosféru místa. Ta místy hraničí až se surrealistickým zážitkem. Dokument má obrovský potenciál. Užít si ho zcela jistě mohou diváci na celém světě.
Dokument odhaluje především absurditu ruské společnosti. Nikomu se nechce pracovat, všude jen bombastické, prázdné fráze, házení klacků pod nohy, diletantismus, alkohol, okázalé přehlídky, opuštěná rekreační sídla. AvtoVAZu patřila dokonce i výletní loď, což nikdo už ani nevěděl, Andersson ji objevil náhodou.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.
