Paradoxně je ten film nejlepší a nejvýmluvnější, když se nesnaží o ničem být. Když se ke konci rozjede děj, odhalí se banalita a odhadnutelnost toho všeho. Přesto fajn a především skvělý cit pro timing. 3 a 1/2
Aha. Takže "po strašném činu". Já právě nevěděla, jestli něco spáchal, nebo nespáchal. A koho že to vlastně zabil?! Tu sousedku, co mu hrála na klavír?! Artové filmy jsou doopravdy skvělé! Každý si pod nimi může prakticky představovat, co chce. Akorát nevím, jestli to není zbytečné ničení televize a rovněž vlastního zdraví. Nebo je imaginace natolik pro člověka zdravá, že ne?!!! Podle mne je ten film poměrně dost nevyrovnaný. Nepochopila jsem ani to, že Safarí hrozně miloval svou ženu, která jej opustila. Nosil jí stále každé ráno chléb, až jednoho dne... vlastně to bylo v noci, dostal nářez. Mně z toho vyplynulo, že ten chleba nosil nějakému sousedovi, kterej už ho pak nechtěl. Takže nemít internet, nepochopím! Ale nikde jsem se nedočetla, proč nosil pořád tu roušku na obličeji. To tam měli tolik smogu? No, možná, že Íránci zas nechápou naše filmy. Je to přece jenom naprosto jiná kultura. Ty ženy v těch šátcích - vlasy člověk nevidí ani jedné z nich!
