Někomu může vadit, že Abrahamson citlivé téma nezpracovává s chladnokrevností takového Michaela Hanekeho a zcela se nevyhýbá citové manipulaci. Svým postavám situaci na druhé straně nadměrně neulehčuje a na jejich traumata nenabízí jednoduchá řešení. K ambivalentním pocitům, jimž se běžné „dojáky“ snaží vyhýbat, výrazně přispívá jemně odstíněné herectví Jacoba Tremblaye a Brie Larson. Také jejich zásluhou Room nejlépe funguje (a největší diváckou satisfakci nabízí) jako mateřské melodrama o tenké hranici mezi láskou a nenávisti.
Z těch, co byli nominování na Oscara bych sošku dal právě tady. Film těžící ze své knížní předlohy zobrazujcí originální téma nutící člověka k hlubšímu zamyšlení, se skvělým mladým nadějným hercem. Druhá polovina filmu ovšem zaostává za tou první.
Přiznávám, že na oskariádě minulý rok jsem fandil právě Pokoji. Mám rád takové ty malé filmy, které i bez obřího rozpočtu přináší divákovi ohromný zážitek. Mám rád ve filmech emoce, rád se směju i dojímám. A Room má těch emocí skutečně mnoho. Bezmoc, vztek, smutek, stesk, naději - to vše si prožijete společně s hlavními hrdiny. Brie Larson i malý Jacob Tremblay jsou v každém gestu i v každé větě dokonalí. Oskar za hlavní ženský herecký výkon je zcela oprávněný. Škoda, že na Jacoba nezbyla alespoň nominace. To, co on ve svém věku předvádí, je neuvěřitelné a jeho výkon je mnohdy dospělejší než herectví mnoha populárních hvězd. Četl jsem i knižní předlohu, ale film se mi líbil víc. Asi právě díky tomu hereckému koncertu.
Už dlouho mě nic tak nezasahlo, jako právě tenhle film. Jacob TremblayHravě strka do kapsy dospělé herecké obsazení, což jenom podtrhuje úchvatná kamera.
