Café Society (2016)

Dvě romance, které někde zbyly v Allenově šuplíku a které zasadil do jednoho příběhu. Hlavní hrdinky se jmenují Veroniky a nějak jsem si vybavil slavný film Dvojí život Veroniky, ale i když tam na konci jakýsi náznak spojitosti je, rozhodně bych oba filmy nesrovnával. Co se zásadně nepovedlo je opět nesympatický Steve Carrel, který vtipnou postavu naprosto pohřbil svou neschopností hrát. Mezi Kristen Stewart a Jesse Eisenbergem to opět jiskří, což se nedá říct o jeho vztahu k Blake Lively, vedle které se naopak chová, jakoby ji chtěl okamžitě připravit o věneček. Nejvtipnější jsou tak scény se zalíváním lidí do betonu, které jsou však jak z jiného filmu a hlášky o židovství a křesťanství, které nikdy nezklamou. Je to jako kdyby pejsek s kočičkou vařili dort a přitom je strašně vidět, že chtěl Allen natočit něco jako Půlnoc v Paříži, jenže dvakrát do stejné řeky prostě nevstoupíš. Škoda, že neměl čas Owen Wilson, ten je jedinej, kterej pozdního mistra skutečně pochopil.

Tak mě to trochu překvapilo, že to není to, na co je člověk od Woody Alena zvyklý. Na druhou stranu je mu téměř 81 let, takže skvělý výkon? Dá se na to brát ohled? Rozvláčné, bez pořádného náboje a málo dobře vypointovaných scén.

Tak já jsem věrným zastáncem nestora Woodyho Allena a jeho velká fanynka. Nedám na něj dopustit, takže já mu vychválím vše. Na tento film jsem šla po přečtení několika nechvalných recenzí a byla jsem mile překvapena. Výběrem herců a fóry! Film má vkusnou výpravu a jazzovou hudbu. Kdo má rád jazz a kluby a Hollywood, aťse jse kouknout. Film nepostrádá morální moudra a poklesky samozřejmě.