Zamrzí také, že divadelní prostředí, středobod dívčiny touhy a dokonalý půdorys pro danou zápletku, se ke slovu dostává zřídka, v plné kráse vlastně až ve finále. Po většinu času se úsměv rodí z konverzace, počínaje dvojsmyslným výrokem prostitutky „Pro své zákazníky jsem múza, dokážu jim vdechnout život“ a konče obhajobou Owena Wilsona v roli záletného režiséra „Jsem tak trochu feminista“.
Film má sice slušné obsazení a výpravu, ale jinak je dost katastrofální i z řemeslného hlediska. Obzvlášť odfláklá (na hollywoodský film) je kamera a střih, který je místy jako od Larse von Triera (uprostřed scény z polocelku jedné postavy střihneme na polocelek téže postavy z téměř stejného úhlu, ve kterém je postava v jiné poloze).
Komedie svěží jako první jarní posezení na zahrádce u drinku, s plejádou spíše méně známých herců, ale o to milejších. Ztřeštěnost se zde dokonale snoubí s plynulostí děje. Naivita sice nesedne každému, a ani nám v mysli neuvízne moc hlášek a scén. Film ale odsýpá od začátku do konce a jeho hravost nás nakazí dobrou náladou.
Komedie, která má být neskrývanou poctou starému Hollywoodu, se vlastně docela povedla. Všechno už jsme to sice viděli, ale co je vlastně originální? Přesně tak se ptá Bogdanovich v závěru filmu. Asi aby všem došlo, že vykrádá zcela úmyslně a nemáme to brát tak vážně.
V nejlepším je příběh uťatý. A tak všechno to gradování, všechna ta špatná načasování a nešťastné náhody ztrácí na polovině efektu. Je prostě báječná ale pořád zůstává sympatická. A taky platí, že některé hlášky jsou až příliš vehementní ve snaze být vtipné, a některé dějové kličky se nevyhnou klišé.
Je prostě báječná má zkrátka fajn herce, fajn postavy a fajn tempo. Je sice hodně komorní, ale na druhou stranu se nepokouší tvářit výpravně a ví, že její kvality stojí na hrdinech a dialozích.
Je prostě báječná má své silné momenty, průměrných a nezajímavých momentů je ale daleko víc a některé konkrétní prvky jsou až k uzoufání nefungující a protivné. Je to škoda hlavně kvůli hercům, tohle obsazení totiž mělo mnohem větší potenciál.
Rozuzlení přijde v posledním okamžiku, film se po necelých 90 minutách dokodrcá k absurdnímu finále a končí velmi neuspokojivě – antiklimaticky. Závěrečné titulky doprovází několik krátkých úryvků odehrávající se po událostech z filmu. Stejně jako všechno před nimi i tyto scénky jsou nemotivované, nezařaditelné a bez humoru. Jestli se má Peter Bogdanovich s diváky loučit tímto způsobem, je to hodně smutné.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.
