martin-mickey-stusak
28 443 bodů •
10
Hodně těžkopádný snímek v mnoha ohledech stavící na surrealistickém stylu a pojmu komunikace a identity, aniž by zhoršil singularitu nebo soustředění. Dějová linka je tedy, jednoduše řečeno, záhadná a svým pojetím provokativní. Skupina Alpy tak má přetrvávající sílu a působení, které je naprosto obtížné definovat. Předpoklad je tím svým způsobem vzrušující a cítí se jako tajemství. Příběh se otevírá tajemnou sekvencí, ve které se dospívající gymnastika snaží o gymnastický výkon se stuhou na hudbu pro ní zrovna ne vřelou a to před zraky vnitřně trpícího trenéra. “Proč nemůžu cvičit na populární hudbu?” Trenér pohrozí, že pokud na něj ještě jednou zvedne hlas, zláme ji ruce i nohy a nebude cvičit vůbec. “Vy jste nejlepší trenér na světě.!” Co se za touto hláškou ale skrývá? Má trenér, jehož nejasný sadomasochistická a zdánlivě asexuální povaha, stejně neblahý přístup i ke zbytku skupiny nesoucí jméno Alpy? Pohybuje z jedné temné roviny do druhé a tyto nesourodé kompozice s malým zaměřením mají jakoby snovou, skoro halucinogenní vizualitu podtrhující onu zvláštnost příběhu. Ano, hodně těžkopádný snímek, který se musí poctivě sledovat a nesmí se vynechat jediné filmové okénko. I tak se divák nestačí divit nad vším tím tajemnem, o které nic neví a která jakoby stále zůstává utajena. Jedno je však jisté. Divák, který pochopil, že se celý tento příběh dotýká tématu smrti, ztráty svých milovaných a duševní náhrady za zemřelého, má vyhráno. Tohle je film, který osloví velmi málo diváků, neboť pochopit hlavní myšlenku příběhu je skutečně pro většinu nad lidské síly. Alternativní artový snímek, jaký tu snad ještě nebyl.
Alpy
