Posel

Epsteinův hlavní hrdina Petr je posel, tedy messenger. Projíždí městem na kole a spolu se svými kolegy dotváří jeho kolorit. „Zpočátku se jeví jako nekonformní, sympatický mladík, který se odmítá sžívat se současnou pokřivenou společností a se všemi jejími pohodlnostmi, konzumy a lžemi, s jejími pseudopravdami, pseudocity, pseudoláskami a pseudohodnotami,“ představuje hlavního hrdinu šéfdramaturg Jaroslav Kravka. Postupně však divák zjišťuje,  že má co do činění s někým úplně jiným. S bezcharakterním a sobeckým jedincem.

Podobný typ záporného hrdiny se přitom v současné literatuře, ani v české audiovizuální tvorbě příliš nevyskytuje. Pokud se taková postava přece jen objeví, má její tvůrce zpravidla snahu hodnotit její chování, její postoje a téměř veřejně ji odsuzovat. Talentovaný Marek Epstein si je tohoto úskalí vědom a jakékoliv autorské hodnocení odmítá. Sobectví či bezcitnost své hlavní postavy nekomentuje. Děje se tak i proto, že ani další postavy díla nejsou prvoplánově schématické. Žádná z nich totiž není tak jednoznačně kladná. O každé postavě platí to, co lze říci i o Epsteinových dialozích: jsou živé, jakoby skutečné, a tím pádem zcela uvěřitelné.