Železný obr

Když se někdo zmíní o sci-fi filmech, většina fanoušků má po ruce alespoň obecný kanonický přehled. Nejdůležitější je pravděpodobně Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey), nejslavnější Star Wars, nejfilosofičtější na západě Blade Runner a na východě Stalker. Ke sci-fi se minimálně jednou přikloní snad každá velká režisérská osobnost, neboť v nesnadné charakterizaci a ohraničení tohoto žánru spatřují možnosti pro nekonečně kreativní vyjadřování, ať už vizuální nebo příběhové. Ve většině případů sci-fi filmy vychází z jiných kulturních zdrojů včetně literatury a komiksu, v dnešní době často rozvíjí či remakují klasická díla a série. V tomto článku se ovšem zaměříme na osm finančně nejúspěšnějších sci-fi historie, jejichž námět pramení přímo z myslí filmařů a neopírá se o žádné přidružené médium nebo značku.

Filmová Barbie vstoupila po sedmnácti dnech od premiéry do klubu miliardářů a nejen u distribuujících Warner Bros., nýbrž především u hračkářského giganta, firmy Mattel, pociťují šanci na zažehnutí úspěšné série. Po Barbie a Kenovi tudíž dostanou filmové adaptace další hračky jako růžový dinosaurus Barney, Wishbone, Polly Pocket nebo Masters of the Universe. A také dvojice červených a modrých zápasících robotů Rock 'Em Sock 'Em Robots, s nimiž si na stříbrném plátně pohraje Vin Diesel.

Nemusíte hrát upovídanou postavu jako Woody Allen nebo Jim Carrey, abyste se zapsali do filmové historie. Často bohatě stačí, když hrdinové a hrdinky místo slov jednají a nabídnou pohled, z něhož zamrazí. Následující kladné filmové postavy milujeme a věšíme si jejich plakáty na zeď navzdory tomu, že většinou sotva otevřou ústa. Anebo možná právě proto.

Filmy, na nichž vyrůstaly především generace Y a Z, narozené v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, zdaleka nejsou pouze zásobárnou krásných nostalgických vzpomínek. Čas od času se v nich objevilo drastické či smutné úmrtí, které dospívající diváky a divačky pronásledovalo v neklidných snech.

Nové ambiciózní seriály, šílený sériový vrah, Paul Newman jako tvrdý polda či úžasný animák od režiséra Mission: Impossible.

Filmový hit je nálepka, kterou opravdu není snadné získat. Dokonce i řada neoddiskutovatelně kvalitních a v podstatě kultovních snímků to neměla v době uvedení vůbec jednoduché a diváci za lístky moc neutráceli. Kterých titulů se syndrom prvotního přehlížení konkrétně týká?

Michael Bay nastavil v sérii Transformers jasné, a postupem času dost únavné tempo. Pouze jednička navíc měla takové to sympatické spielbergovské kouzlo, kdy nějaký kluk zažívá úžasné dobrodružství a diváci si to pěkně prožijí s ním.

Když se řekne komiksová adaptace, naprosté většině se vybaví blockbusterový seriál studia Marvel. To dopomohlo zpopularizovat komiksy i v naší předpojaté kotlině, ve které se jinak po několik desetiletí i díky hanebným výrokům spisovatele Jana Drdy objevovaly v časopiseckých stáncích nanejvýš tuzemští lidoví hrdinové jako Čtyřlístek či Rychlé Šípy. Před vznikem všeobjímající supervelmoci Marvelu vznikaly osamocené enklávy pokoušející se prorazit s na první pohled nepříliš rentabilní tematikou, které v 90. letech teprve rozpoznávaly svůj potenciál (Blade, Spawn, Vrána), aby pak na přelomu milénia mohly plně rozkrýt své nemalé pole působnosti (X-Men, Spider-Man). V roce 2004 navíc došlo k animované senzaci Úžasňákovi, kteří se po 14 letém martyriu dočkají již za méně než měsíc pokračování.

Představte si, že v jiném rozměru existuje dokonalý svět bez válek, znečištění, korporátní chamtivosti, Leo Beránka atd...

Než natočil Úžasňákovi a vyslal na čtvrtou misi Ethana Hunta, měl Brad Bird ve filmografii jeden kreslený klenot, který téměř nikdo neviděl. Je na čase si ho připomenout.