Články o Spalující touha

Největší filmová hvězda světa má konečně zlatou sošku, kterou může přidat do sbírky nevídaných komerčních i uměleckých úspěchů či polámaných kostí. Tom Cruise převzal od Rady guvernérů Akademie filmového umění čestného Oscara za neuvěřitelné nasazení pro filmařskou komunitu, pro zážitek z projekce v kinech a pro komunitu kaskadérů. Třiašedesátiletý herec a producent horečně děkoval všem, kteří s ním za 45 let v branži spolupracovali.

I když finále série Mission: Impossible s podtitulem Poslední zúčtování skončilo komerčně za očekáváním, hollywoodský status Toma Cruise zůstává neotřesen. Stále zůstává filmovým matadorem, jenž chce do kin dostat ty největší události s co nejviditelnějším otiskem poctivé filmařiny. A právě za to se letos konečně dočká sošky, která mu již čtyřikrát utekla – vymodleného Oscara.

Který herec či herečka má nejsilnější hollywoodskou filmografii? Tuhle často subjektivní otázku s určitostí nezodpovíme. Můžeme si ale společně projít ty kariérní úseky celkem 14 osobností stříbrného plátna, které kritický i divácký konsenzus pasuje na jedinečné a neomylné. U slavných tváří se ostatně zapomíná, že jejich prestiž není automatická a trvanlivá. Občas stačí jeden propadák a vaše renomé se pořádně otřese. Komu se slabší chvilka vyhýbala nejdéle a kolik oceňovaných filmů v řadě tyto šňůry čítají? Řazeno abecedně dle příjmení.

Francouzskou nezbednici Emmanuelle, která v podání svůdně křehké Sylvie Kristel v Thajsku objevovala netušené rozměry intimní slasti, si zejména lidé vyrůstající v 70. a 80. letech jistě pamatují. Sexuální idol z proutěného křesla vykřesal rovnou dvě exploatační hanbaté série, z nichž ta druhá s Laurou Gemser platí za okrajový kult. Ceněná francouzská filmařka Audrey Diwan (retro drama Událost) se přežitou éru prozíravě pokusila aktualizovat ve vlastní moderní verzi Emmanuelle, na kterou můžete od tohoto týdne zajít do českých kin. V mantinelech klasických erotických filmů z období originálu je příběh z hongkongského luxusního hotelu krotký a bez vášně, což ale vynahrazuje celkem přitažlivou a voyeuristickou zádumčivostí.

Legendárním filmovým projektům, které se k divákům z různých důvodů nikdy nedostaly, je věnovaná celá pozoruhodná kniha (Nejslavnější filmy, které nikdy nevznikly) a také velké archivy skoro mystických internetových fór. Možná nejproslulejším nerealizovaným dílem je válečné drama Aryan Papers, jež Stanley Kubrick (Osvícení) pedantsky připravoval kolem premiéry Schindlerova seznamu. Už obsazený a napsaný film před kamery nezamířil a po víc jak třiceti letech ho chce oživit úspěšný Luca Guadagnino, tvůrce romance Dej mi své jméno, sportovní vztahovky Rivalové či LGBTQ+ novinky Queer s Danielem Craigem.

Jste-li největším žijícím režisérem na sklonku kariéry a své poslední veledílo drze nazvete „Zeširoka zavřené oči“ (Eyes Wide Shut), publiku lačnícímu po úžasu vysíláte jasný signál. Nevíte nic. A vlastně je to tak nejlepší, pokud chcete spát dobře. Mysteriózní film Stanleyho Kubricka, v češtině distribuovaný pod návodným názvem Spalující touha, měl být před 25 lety prostě sexy. Tehdejší manželé Tom Cruise a Nicole Kidman ztvárnili zámožný manželský pár, který se v záchvatu marihuanové upřímnosti rozhádá a muž, špičkový manhattanský lékař Bill Harford, během jediné noci a následného dne nahlíží za snový závoj netušených aktivit vysoké společnosti. Tajuplnost snímku přiživila režisérova smrt šest dní po odevzdání prvního sestřihu, která dodnes víří konspirace stejně jako sdělení interpretačně bohatého příběhu.

Dnes si připomínáme 25 let od premiéry provokativní Spalující touhy (Eyes Wide Shut) od Stanleyho Kubricka. Zatímco pověst snímku a jeho umělecký status v průběhu let stále více stoupá, během premiéry se s úspěchem nepotkal. A to jak u diváků, tak např. i u oscarové Akademie, kde byl Kubrick již poněkolikáté ignorován. Najde se ale mnoho dalších skvělých filmů, které jsou na tom podobně.

Kdo říká, že lidé v papírově důchodovém věku nemohou vytvořit svá životní díla? Mnohokrát jsme něco takového viděli také v kinematografii u filmových režisérů, jejichž role vyžaduje několikaměsíční maximální koncentraci, jasnou vizi a především schopnost vštípit ji desítkám spolupracovníků, od herců až po kostyméry. „Režisér je ten člověk, za kterým všichni chodí s otázkami,“ shrnul kdysi náročnou profesi Francois Truffaut, jenž se na rozdíl od následujících tvůrců nedožil sedmdesátky. Tedy věku, kdy už fyzické energie přirozeně ubývá, ale mnozí v sobě stále najdou dost kreativity a odhodlání k výrobě velkého celovečerního filmu, který navíc ve vybraných příkladech zůstal dobově relevantní a dokázal, že životní zkušenosti a specifické osobnosti tvůrců mohou vítězit i nad mladickým entuziasmem.

Kariéru Nicolase Cage obestírají legendy, memy a do jisté míry i posměšky nad výběrem některých rolí. Jestliže jeho profesní dráhu postihl symbolický i praktický bod obratu, muselo k tomu dojít roku 2006 po uvedení nechvalně proslulého Rituálu (The Wicker Man). Skvěle obsazený remake klasického stejnojmenného hororu z roku 1973 pomyslně zradil temnou a šokující auru originálu, když zapojil bizarní černohumorné prvky a Nicolase Cage nechal přehrávat stylem, jehož se v následné dekádě zbavoval horko těžko. Režisér Neil LaBute po letech zavzpomínal, že teatrálnost filmu vycházela zejména z kolize několika zamýšlených přístupů.

Nebezpečné ženy, pudy zmítaní muži a sexuální dusno často až za hranicí zákona. Tak vypadaly erotické thrillery v 80. a 90. letech, na které dnes už můžeme pouze vzpomínat. Jejich renesance je sice v nedohlednu, přesto rozhodně nelze říct, že by erotika zcela vymizela.