Asijských, natož čínských filmů si v našich kinech moc neužíváme. Máte-li tedy chuť na osvěžující divácký zážitek s příchutí důvěrně známého příběhu nebo patříte-li k příznivcům čínského „malíře“ či americké bratrské dvojice, nenechte si Zbytečnou krutost ujít.
Zbytečná krutost po čínsku je především rozvernou stylistickou hříčkou, která se chlubí bravurním zvládnutím jednotlivých složek (zejména bezdialogových, do jisté míry pantomimických pasáží) i celého nenápadně parodovaného žánru, pro čínskou tradici nepříliš obvyklého.
A dalo by se také namítnout, že se tu objevuje až příliš mnoho postav a vše je tak někdy dost chaotické, ale to už je holt úděl asijské kinematografie. Zbytečná krutost není film pro každého, pokud se ale rozhodnete, že mu dáte šanci, nebudete litovat.
Je škoda, že se mu počáteční drive nepodařil udržet po celou dobu a že se o té staré dobré filmařině budeme muset přesvědčit někde jinde.
Žena, pistole a obchod s nudlemi zaujme kostýmy a dekoracemi více, než čímkoliv jiným. Ještě, že mohl Zhang Yimou opět spolupracovat se svým téměř dvorním kameramanem jménem Xaoding Zhao, protože především jejich zásluhou se z filmu nestala jen naprosto přihlouplá fraška.
Zhruba poslední třetina remaku věrně kopíruje originál. Situace vyvedené až do absurdna ale nepříjemně utahají. Spíš než "JAK to sakra dopadne?" je na místě otázka "KDY to sakra skončí?" To, co tehdy fungovalo u Ethana a Joela Coenových, dnes zkušenější Yimou Zhang zkrátka nezvládl.
Horší už je výsledná podoba, s jakou se Yimou Zhang snaží zaujmout publikum. Herci až příliš přehrávají, a to dokonce bráno měřítky emočně vyhrocené asijské kinematografie.
