Bylo hodně napsáno o parádním vizuálním provedení Avatara. O tom asi žádná. Tady bych se ale Camerona zastal: Za majstrštyk nepovažuji Avatara "jen" kvůli trikům, kameře, atd. Je tu i velmi propracovaný příběh s mnoha detaily. Podíváte se na skutečné nohy onoho mariňáka a při vylodění slyšíte hlášky "Pohyb, zvláštní případe ...", pak vidíte, jak ho Cameron nechal rozběhnout v těle Avatara. O herecké výkony bych se také rozhodně neotíral: Například je místo, kdy mám podezření, že Sigourney Weaver v roli Grace nějak pozapomněli říct o zapnuté kameře a místo fiktivní postavy vidím přímo ji. Postava Neytiri te Tskaha Mo'at'ite také není nic jednoduchého. "Nebešťané" ji zabili sestru, v temném lese míří na Sullyho šípem a zbraň skloní, když na šípu přistane semeno stromu duší. Těch detailů je strašně moc a nejde jen o to vidět, ale i cítit to uvnitř. Je dobré si na to dopřát klid.
Za slabší a plošší příběh to pokládám od onoho "bratři a sestry" jako vypůjčeného z dávného Stalinova projevu v druhé světové. Jinak zcela mimořádné a není moc děl, které by se s tím mohly srovnávat.
