Name: Osud člověka
Released: 1959
Duration: 103 min
Rating: 79
Cast: Anatoli Chemodurov, Pavel Boriskin, Zinaida Kiriyenko, Pavel Volkov, Yuri Averin

Na motivy stejnojmenné novely klasika ruské literatury Michaila Šolochova natočil Sergej Bondarčuk v roce 1959 svůj režisérský debut a zároveň se zhostil hlavní role. Osud člověka vypráví příběh frontového řidiče Andreje Sokolova, jehož klidné živobytí naruší válka, která ho postupně připraví o vše. Přesto se dokáže zvednout a kráčet životem dál. Osud člověka byl natočen poměrně záhy po skončení druhé světové války, přitom však nesází na vlastenecký patos. Naopak, všímá si více toho, jakou spoušť napáchala válka v životech miliónů obyčejných lidí. Právě takové filmy (připomeňme například snímky Jestřábi táhnou či Ivanovo dětství) však mají schopnost zprostředkovat hrůzy války opravdověji než výpravné, oslavné epopeje. Oproti tónu Šolochovovy novely, která glorifikuje hrdinství prostého člověka, zdůrazňuje Bondarčuk expresionistickými filmovými postupy iracionalitu války a šílenou náhodnost přežití jednotlivce.

Herci a tvůrci 32

Anatoli Chemodurov

Pavel Boriskin

Zinaida Kiriyenko

Pavel Volkov

Yuri Averin

Kirill Alekseyev

Režie:

Sergej Bondarčuk

Scénář:

Yuri LukinFyodor ShakhmagonovMikhail Sholokhov

Hudba:

Venyamin Basner

Komentáře k filmu Osud člověka 2

xxmartinxx

22 284 bodů 18. 3. 2013

Ambiciózní debutant Bondarčuk moc dobře věděl, čeho chce dosáhnout. A především zvládnul využít své doby k získání prostředků, aniž by ale jako tolik jiných ruských filmařů ztratil tvář. Překvapivě málo propagandistický a stejně překvapivě kvalitní Osud člověka ukazuje, že mu na rozdíl od třeba Ejzenštejna nebylo jedno, o čem točí - nejde tu jen o filmové řemeslo pro sebe sama, ale opravdu dějem kvalitní film. 4 a 1/2

lamps

15 156 bodů 3. 5. 2016

7.5

Bondarčuk sice občas příliš osekává charakter lidskosti na kýčovité a jednoduché filmové motivy, ale přesto (nebo právě proto) mu pod rukama vykvetl nádherný pacifistický příběh o jednom obyčejném člověku v neobyčejně zlých časech. Žádná dobová propaganda, pouze syrový pohled na válečné hrůzy a následky optikou výpravného světového filmu, který nad ostatní nevyniká, ale své důležité místo si v dějinách nejen sovětské kinematografie bezpochyby zaslouží. Hlavně několik scén (vodka s nepřítelem, závěr v autě) se řadí svou výpovědí mezi ty nezapomenutelné...