Klajnik
8 615 bodů •
4
Rolling Thunder působí oproti Taxikáři dost obsahově plytce, což je škoda, protože v tý jednoduchý struktuře opravdu vidím prostor pro řadu témat, která by scénárista měl pořádně rozvinout, aby do toho byl divák intelektuálně a citově zainteresovaný. Bez toho je to jen další film o chlapovi, co jde zabít jiný chlapy, protože mu zabili rodinu. ___Chtělo to více psychologizovat protagonistu. Ten totiž není vůbec výřečný. Chápu, že člověk se prostě po návratu z nepřátelského zajetí nedokáže bavit o záležitostech běžného života, ale přesto té postavě mělo být dáno více osobnosti, protože jinak s ním divák nebude zžit, což film oslabí. Protagonistova by se pokoušel znovunavazovat kontakt se svou rodinou a selhával v tom, protože válečné trauma. Manželka by se přiznala, že začala žít s jiným a byla nyní rozkročena mezi dvěma muži. Manžel by se musel snažit otvírat své ženě a tedy i divákovi, pokud by nechtěl svou ženu odehnat svou netečností. To je konflikt, který dobře slouží záměru. Divák by lépe nahlédl do celého problému, mohl by se s postavami více sblížit a mohl by protagonistovi po několika dílčích úspěších přát, aby ve svém snažení uspěl. Jakmile by mu tato možnost bylo uzmuta, tak by film mohl dobře fungovat v žánru cesty za pomstou, která by měla být emocionálně funkční skrze úspěšné vybuzení pomstichtivost v divákovi. Pak je divák i film na stejné vlně. Aby se to stalo, je třeba se zžít s protagonistou, je třeba mu přát něco lepšího a nenávidět ty postavy, které mu to něco lepšího vezmou. Zde se to však Schraderovi vůbec nepovedlo. Nezáleželo mi na protagonistovi, jeho rodině ani těch antagonistech. Celý konflikt, který se ideálně měl v prvních 60-90min rozvíjet byl pouze naznačen. Rodina byla zabita dřív, než se s ní protagonista znovu sblížil nebo o ni začal vůbec usilovat, což způsobilo, že se protagonista nikterak divákovi neotevřel a jeho cesta za pomstou mi byla poměrně volná. Protagonista se má vydat za pomstou proto, že je schopen zabíjet a proto, že teď, když mu vzali rodinu, nemá se svým válečným traumatem co jiného na práci, než se znovu vrátit do války. Je to dobrej námět. Mohl by fungovat dost dobře, pokud by nebyl pojat tak uspěchaně a zjednodušeně. To by ovšem znamenalo: 1. Přidat tak 60 minut stopáže. 2. Dát hlavní roli Tommymu Lee Jonesovi (ostatně je to lepší herec než toporný Devane) 3. Vyhodit ze scénáře tu blondýnu, která protagonistovi pomáhá a její úlohu dát parťákovi z války, kterého by klidně mohl hrát Devane namísto Lee Jonese. Na jejich společné cestě by se nadále mohlo rozvíjet téma válečného traumatu. Romance s blonckou stejně nikam nevedla.
Bez slitování
Der Mann mit der Stahlkralle
El expreso de Corea
Légitime violence
Tappava salama
