Producenti

Americká fikce (American Fiction), kterou si můžete nyní pustit na Amazon Prime, právě vyhrála Oscara za scénář. Satira zkušenosti afroamerického spisovatele s liberálním pokrytectvím a vlastními komplexy přesně zapadá do dnešní doby. Nejde o univerzálně sdílný film – na jeho plné docenění je třeba poměrně detailně znát každodenní realitu amerického života. I proto se snímek příliš neprosadil mimo Spojené státy. Přesto stojí za to mu dát šanci. Jak pro věci, co dělají tvůrci dobře, tak pro ty, o nichž se dá pochybovat.

Jsou umělci, kteří nestárnou. Komik, režisér, scenárista a herec Mel Brooks letos oslaví 98. narozeniny, ale ještě loni se podílel na komediální sérii Dějiny světa, část druhá (History of the World: Part II) a zahrál si v jedné epizodě seriálu Jen vraždy v budově (Only Murders in the Building). Autor kultovních filmů jako Producenti (The Producers), Mladý Frankenstein (Young Frankenstein) nebo Vesmírná tělesa (Spaceballs) na 14. ceremoniálu Governors Awards obdržel čestného Oscara za celoživotní přínos a je jedním ze čtyřiadvaceti lidí, jimž se souhrnně přezdívá EGOT — vyhráli totiž Emmy, Grammy, Oscara i divadelní cenu Tony. Čestného Oscara obdržela také herečka Angela Bassett a střihačka Carol Littleton.

Různé zajímavosti, anekdoty a historky z natáčení jsou vděčným námětem infotainmentových médií. Asi vás však nepřekvapí, že se za dlouhá léta nashromáždilo několik povídaček, jež sice čteme zas a znova, ale ve skutečnosti se buď vůbec nestaly, nebo aspoň výrazně jinak. Podívejme se na desítku nejznámějších falešných zajímavostí a řekněme si, jak rozpoznat nedůvěryhodné faktoidy.

O Monty Pythonech se říká, že měli na vývoj humoru vliv srovnatelný s rolí Beatles v globálním posunu hudebního vkusu. Pokud toto srovnání platí, je příznačné, že Smysl života připomíná i pozdní experimentální období Beatles, jež předcházelo rozpadu kapely. Ne každému sedne, tím větší význam má ale pro svůj obor. Od premiéry dnes uplynulo 40 let.

Uplynulo 55 let od uvedení prvního a pro mnohé nejlepšího filmu Mela Brookse do široké distribuce. Producenti se setkali s kontroverzemi a zákazy, k překvapení mnoha ale také získali Oscara za scénář. Vznikl podle nich veleúspěšný broadwayský muzikál a dočkali se rozpačitého remaku. V čem tkví kouzlo a nenapodobitelnost tohoto pověstného díla?

Pokud je vám 96 let a platíte za průkopníka filmové parodie, můžete si dovolit pár lidí nakrknout. Legendární režisér a herec Mel Brooks si nikdy nelámal hlavu s kultivovaností svých gagů, ale zesměšňovat různá filmová klišé či historické události prostřednictvím populární kultury uměl jako málokdo. Po dvaačtyřiceti letech streamovací služba Hulu uvádí seriálové pokračování jeho parodie History of the World. Série několikaminutových skečů na pokračování převrací dějiny a charaktery známých osobností optikou současných trendů, ovšem na každý vynikající nápad připadá jeden strojený a lacinější vtip.

Režisér a praotec filmové parodie Mel Brooks oslavil 96. narozeniny, ale vitalitou hýří jako na počátku osmdesátých let. Tehdy napsal a zrežíroval komediální antologii History of the World: Part I, v níž rovněž ztvárnil několik rolí. Vtipný průřez dějinami lidstva patří k nejpozoruhodnějším žánrovým dílům a po čtyřech dekádách dostává pokračování.

59. narozeniny dnes slaví americký herec, jehož obličej zřejmě znáte z několika nesmírně úspěšných filmů 80. a 90. let. Našlápnuto měl k závratné filmové kariéře, kterou mu ale v mládí pošramotila tragická nehoda a v podstatě ji ukončila jeho globálně nejznámější role.

Chlapec Jojo/Joseph (Roman Griffin Davis) je jako každý mladistvý poblázněn do svého idolu. Obličej jeho vzoru a současně nejlepšího přítele na něj neustále dohlíží z propagandistických plakátů a jeho jméno Jojo s patřičnou hrdostí vykřikuje na každého kolemjdoucího. Mimoto podstupuje životní zkoušku v podobě výcvikového tábora, kde se kluci stávají muži, a to vše jen pro potěchu nejvyššího.

Dnes večer si můžete v televizi naladit proslulou parodii Mela Brookse Vesmírná tělesa (1987), která se bezesporu řadí k těm nejzdařilejším žánrovým kouskům osmdesátých let. Bláznivé pomrkávání k Hvězdným válkám a dalším kultovním sci-fi filmům si rychle našlo vlastní fanouškovskou základnu a následující řádky se ohlédnou za tím, proč tomu tak je.