martin-mickey-stusak
28 434 bodů •
9
Dívčí příběh na základě povídky autorky Ivy Hercíkové, která byla po autorské stránce na dívčí příběhy zaměřená. Vypráví přirozený pohled do světa dívek a jejich, jak se jednoduše říká, blbnutí. Krapet to má i moralizační aspekt, ale jen okrajově. V hlavní roli trošičku plaché dívky Nataši se představila Andrea Čunderlíková, která po herecké stránce podala úctyhodný výkon. Ve svých patnácti letech to byla její první velká herecká příležitost a tak se nenechala zahanbit. Dala do toho všechno a je to skutečně vidět. Nataša se k vrstevnicím chová přátelsky, ale ty se na ní dívají přes prsty a nevynechají jedinou příležitost, aby jí mohly dělat všelijaké naschvály a aby ji všemožně ztrapnily. Děti prostě v tomto věku takové jsou a to bez ohledu na to, jestli se jedná o dívky či o chlapce. Příběh se velmi opatrně dívá na hloubku duše Nataši a jejího vnímání lidských povah. Překoná společenskou bariéru a nebo vlivem zklamání života provede nějakou hloupost? Možná dojde i k překvapení. Psychologická sonda je opravdu velmi opatrná ve své sounáležitosti, neb je snímek určen především pro věkově stejné dívky k jejich poučení. Něco může vypadat jako legrace, ale i ta má své hranice. Někdo se ptá, proč je do toho takřka až násilně naroubovaná opera. To už jen umělecký dojem vytváří něco jako kontrast s určitou postavou, v rámci morální proměny naivní hrdinky v zahořklou manipulátorku, v opeře ´Čarostřelec´ Carla Marii von Webera, který je považován za zakladatele německé romantické opery. Jestli je to vhodné či ne, je už na diskuzi. Každopádně má snímek co do sebe a ukazuje dívčí svět takový, jaký prostě je a nezaškodí ani dnes. A to v rámci každé generace. Bohužel se jedná o další šedesátkový snímek velmi opomíjený.
