Cesta na Měsíc

Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.

Kdo dovnitř vejde, tomu hlava sejde. Koncept prokletých a strašidelných domů, v nichž se hrdinové musí postavit nadpřirozeným bytostem, je poslední dobou populárnější než kdy dříve. Jak ale ukazuje půvabný šestiminutový kraťas La Maison ensorcelée (The Haunted House) z roku 1908, daný námět budoval pilíře hororového žánru od nejranějších fází kinematografie.

Z Kambodže do Berlína a teď i do Česka přichází experimentální artovka Všechno bude v pohodě, která navzdory množství děsivých výjevů a originálního mixu zdánlivě nesourodých prvků nakonec jen proteče mezi prsty. Ale stane se tak způsobem, jenž je v současné nabídce kin rozhodně velmi specifický.

Jurský svět: Nadvláda vstupuje do kin a spolu s ním další velkolepá triková exhibice. Které jednotlivé milníky musela kinematografie překročit, aby se sem distala? Podívejme se spolu na patnáct filmů, které se od dvouvteřinového záběru na rodinu kameramana dopracovaly až k tvorbě celých světů pouhou silou fantazie.

Do kin se dostala koncem loňského září, mezi koronavirovými uzávěrami a pohříchu zapadla. V době premiéry si nicméně pohádka Princezna zakletá v čase vysloužila pozornost kritiků a diváků. Nyní míří spolu s dalšími komentáři do tematického článku. Vaše názory uvádíme bez jakýchkoliv redakčních úprav. Inspirujte se.

Filmových seznamů vzniká ročně bezpočet. Tenhle má ale svoji váhu. Sestavili ho totiž lidé z organizace VES (Visual Effects Society), která od roku 1997 sdružuje tvůrce filmových (seriálových, reklamních, videoherních atd.) vizuálních efektů.

Při čtvrtku se nám sešla pořádná nálož novinek (4) a oprášených klasik (6). Z přehledu vybočuje dokumentární film Jiřího Sádka o youtuberech (Nejsledovanější) nebo akční thriller pojednávající o pomstě islámským teroristům (Americký zabiják).

Do dob, kdy filmaři byli taktéž iluzionisté a výtvarníci, se vrátil Národní filmový archiv v případě identifikace tajemného pásu s dílem průkopníka kinematografie Georgese Mélièse. A jak dosvědčuje následující text, pustili se restaurátoři tak trochu do detektivní práce. Na jejím konci byl pozoruhodný objev, který archiv představí též veřejnosti.

Po úspěchu pohádkových klasik jako byla Sněhurka, Šípková Růženka nebo Alenka v říši divů se 19. března na plátna kin dostaví další nové zpracování Popelky (2015). Zdaleka se nejedná o první remake tohoto světově známého příběhu o krásné dívce, která žije se zlou macechou a dvěma sestrami a zamiluje se do šarmantního prince. Českým divákům většinou při vyslovení jejího jména vytane na mysli milé zpracování s Libuší Šafránkovou. Ovšem první film o Popelce vznikl mnohem dříve.

Čeká nás další pestrobarevný filmový týden. Do kin míří hraní Asterix a Obelix ve službách jejího veličenstva. Pro ženy, které nevydýchaly Pařbu ve Vegas a v Bangkoku, jsou tu Holky na tahu. Do kin vstupuje i restaurovaná verze klasiky George Mélièse Cesta na Měsíc a dokument o restaurování filmu Podivuhodná cesta. Na cestě bude i Posel, nový snímek Vladimíra Michálka. A pro ty, co se rádi bojí, je tu již čtvrtý díl duchařské série Paranormal Activity.