Není sice vizuálně tolik sterilní, jako třeba nová Noční můra v Elm Street (zde lze chvílemi alespoň mluvit o nějaké atmosféře), pořád ale těžko nacházím důvod, proč se na Rejkjavík vypravit do kina. Pokud chcete vidět skupinku idiotů, kteří si zaslouží smrt, stačí sledovat předvolební spoty. Není nutné hned utrácet 150 korun za lístek.
Rejkjavík je hodně laciný poloamatérský islandský horor, ve kterém se většinu času běhá po rezavé lodi a občas někdo brutálně umře. Podobných (a mnohem lepších) věcí vychází u nás na DVD asi 30 ročně, takže je mi záhadou, jakým přičiněním osudu se zrovna tento exemplář dostal do kin...
Tvůrci se však rozhodli, že se budou držet nastoleného trendu, takže nic nového neočekávejte. S trochou nadsázky by se dalo říct, že ten, kdo viděl například Texaský masakr motorovou pilou (mám na mysli remake z roku 2003), může Rejkjavik klidně oželet. Jedná se v podstatě o to samé, jen prostředí se trochu liší.
Reykjavik by se klidně mohl jmenovat „Islandský masakr velrybářskou harpunou“, pak by se aspoň podařilo nalákat do kina krvežíznivou mládež. Dosavadní název odkazuje pouze k místopisným dokumentům, což diváckou přízní nezavání. Reykjavik asi stejně ve velkých kinech nenajdete, což ovšem není žádná škoda.
Pokud vůbec něco víc, Rejkjavík mohl být velmi drsnou alegorií egoismu dnešní společnosti a bavit, čím vším nechá hrdiny projít. To by ale musel umět spoléhat na něco jiného než zbytečné nechutnosti, předvídatelné lekačky a nesympatické stereotypní postavy. Musel by umět děsit a napínat.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.
